Přeskočit na obsah

Jazykové verze

21. 11. 2018
Zataženo

Hlavní navigace


Fontány, kašny

Kašny byly dříve hlavním zdrojem pitné vody v Praze. Stávaly na každém prostranství. Někdy to byly prosté roubené nádrže, jiné byly zdobeny plastikami s antickými, biblickými a přírodními motivy. Zejména za renesance a baroka se bohatí měšťané a šlechtici předháněli v okázalé výzdobě kašen a stavěli krásné fontány. V roce 1858 zásobovaly pražské vodárny 440 kašen, z toho 72 veřejných, ostatní byly soukromé. Dnes je již kašen méně, ale i dnešní doba projektuje a staví zejména v odpočinkových zónách nové vodní prvky a staré se snaží uchovat. Např. Pražský hrad má na 30 funkčních kašen a fontán. Fontány a kašny bývají u nás v provozu zpravidla od 1. května do 30. září, někdy už od dubna do října, mnohé však nejsou funkční.

Pražských studánek evidují ochránci přírody na 120. V roce 1872 bylo zaznamenáno 1 717 studní, z nichž se 636 studní neužívalo. Ještě k roku 1915 se uvádí 151 veřejných studní a 1200 soukromých. Pražská vodohospodářská společnost postupně předávala studny jednotlivým pražským částem. V součastnosti např. Praha 1 eviduje 16 veřejných studní, více jich je v uzavřených dvorech a soukromých domech.

Praha 1 - Hradčany

Kohlova kašna na II. nádvoří Pražského hradu; podle sochařské výzdoby se nazývá také Lví, či Leopoldova podle císaře, za jehož vlády vznikla. Je jednou z nejstarších v Praze, pochází z r. 1686, jejím autorem je Hieronymus Kohl. Na kašně pracoval i italský kameník Francesco della Torre. Na třech kamenných stupních je bohatě zdobená spodní nádrž o půdorysu čtyřlístku. Dolní mísu podpírají plastiky antických bohů Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, horní menší mísu nedou dva Tritoni. Na vrcholu je koule nesená třemi lvy. Kašna z hrubého žehrovického pískovce byla důležitou součástí vodního režimu na Pražském hradě. Kašnu napájel prastarý hradní vodovod, vedený z potoka Brusnice a z rybníka pod letohrádkem Hvězda v Liboci. Byla největší z hradních nádrží a sloužila i v případě požárů.

Studna na II. nádvoří Pražského hradu z počátku 18. st. má osmiboké ostění a kovanou kovovou mříž od neznámého autora. Železná mříž je ukončena kovovou růžicí. Studna je hluboká 14 m. Stojí hned vedle Kohlovy kašny.

Kašna se sochou Sv. Jiří na III. nádvoří Pražského hradu; v r. 1928 vznikla podle Plečnikova návrhu moderní kruhová mělká kašna v úrovni terénu s kruhovým zábradlím na sloupcích z dioritu. Uprostřed kašny na vysokém soklu je umístěna socha Sv. Jiří, která zdobila před tím původní barokní kašnu, rozebranou a v 90. letech XX. st. osazenou na Jiřském náměstí. Viz též Sv. Jiří v dokumentu Pomníky a sochy.

Orlí kašna na III. nádvoří Pražského hradu před vstupem do Starého královského paláce; nádrž malé barokní kašny byla původně součástí Carattiho kašny z roku 1662 se sv. Jiřím a drakem. V nádrži stojí kovový toskánský sloup zakončený zlacenou měděnou koulí s olověnými tryskami podle návrhu Josipa Plečnika. Portikus je od Pacassiho z roku 1762. Kašna je pod úrovní nádvoří vedle gotické brány do malého dvorku.

Carattiho kašna na Jiřském náměstí na Pražském hradě; po cca 75 letech byla v severní části Jiřského náměstí osazena původní barokní kašna od Francesca Carattiho, která stávala u Starého královského paláce a původně nesla sochu sv. Jiří s drakem. Později byla slavná plastika přemístěna na kašnu na III. nádvoří. Carattiho kašna ze žehrovického pískovce nenese žádnou plastiku.

Kašna na nádvoří Ústavu šlechtičen na Pražském hradě; historickou obdélníkovou kašnu, která byla objevena při rekonstrukci, zrestauroval a doplnil novými prvky architekt Petr Malinský v roce 2007.

Zpívající fontána u Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu;  fontána patří k nejkrásnějším renesančním fontánám na sever od Alp. Odlil ji mistr Jaroš 1562 - 68 podle nákresu a voskového modelu italského malíře Francesca Terzia z Bergama, který působil v Praze kolem poloviny 16. st. Dřevěnou formu vyřezal Hanuš Peysser. Fontánu tvoří dvě nad sebou posazené mušlové nádrže, které nese silný sloup zdobený postavami pastýřů a bájných postav. Fontána je z bronzu smíšeného se zvonovinou. Je bohatě zdobena loveckými motivy, reliéfními maskami a palmetami.  Paprsky vody proudící z kašny vydávají líbezný rytmický zvuk vody dopadající na rezonující bronzovou desku, naslouchat tónům je však třeba v podřepu pod mísou.

Kašna se sochou Herkula v Královské zahradě na Pražském hradě; kašna od Jana Jiřího Bendla z r. 1670 je vybudována v barokní nice podle návrhu arch. Francesca Carattiho. Socha představuje Herkula ubíjejícího kyjem trojhlavého Kerbera.

Obdélníkový bazének s vodotryskem v Královské zahradě na Pražském hradě; umístěn je na spojnici mezi kašnou se sochou Herkula a Zpívající fontánou. Uprostřed bazénu je plochá tryska vytvářející vodní trychtýř.

Kruhový bazének s vodotryskem v Královské zahradě na Pražském hradě - proti hlavnímu vchodu do zahrady. Nádrž je vyložena keramickou mozaikou.

Kašna u Stájového dvora za vstupem do Královské zahrady při cestě do Jeleního příkopu je kamenná obdélníkového tvaru s chrličem ve tvaru lví hlavy.

Barokní fontána ve tvaru čtyřlístku v Rajské zahradě na Pražském hradě je z doby kolem r. 1730. Stojí za velkou moderní mísou z mrákotínské žuly.

Kašna se sochou Herkula v zahradě Na Valech na Pražském hradě; v roce 1923 sem byla osazena fontána, kterou navrhl Josip Plečnik. Je zdobená raně barokní sochou Herkula ze 17. st., která sem byla přenesena z kašny na I. hradním nádvoří. Herkules rozevírá tlamu lva, z níž vytéká pramen vody. V čele kašny je slovenský znak.

Fontána u vstupu do vinice pod zahradou Na Valech - tvoří ji kruhový bazén s tryskou uprostřed.

Drobná kašna pod schodištěm v Rajské zahradě; kašna je umístěna v zářezu schodiště (schodiště vede z Hradčanského náměstí do Rajské zahrady). Byla vytvořena podle návrhu Josipa Plečnika. Z bronzového chrliče v podobě masky s náústkem teče voda do pískovcové nádoby.

Pískovcové fontány v zahradě Hradní jízdárny; při úpravě zahrady kolem roku 1955 obohatil architekt Otto Rothmayer květinový parter o tři oválné pískovcové fontány.

Kašna na nádvoří kláštera sv. Jiří na Pražském hradě; původní kašna se nedochovala. Dnešní plasticky bohatě členěnou kašnu z broušené žuly, ozdobenou třemi bronzovými plastikami a šesti skupinami vodotrysků, navrhl Vladimír Janoušek.

Kamenná kašna při vstupu do Zlaté uličky; kamenná obdélná nádrž s jednoduchým chrličem vody. Nádrž stávala původně na druhé straně ulice, sem byla přemístěna v 80. letech při rekonstrukci dlažby. Jako jediná kašna na Hradě je tato napojena na vodovod a tedy voda vytékající z chrliče je pitná.

Kamená kašna s dvěma chrliči na nádvoří Nejvyššího purkrabství stojí na prvé straně za vstupní branou.

Keramická fontána v atriu bývalého Domu čs. dětí byla instalována při přestavbě Nejvyššího purkrabství v 60. letech 20. století. Je kruhová, má tvar trychtýře a stěny jsou obloženy bílými keramickými tvarovkami, uprostřed je trubka chrliče.

Tři kašny v areálu Svatováclavské vinice

Dne 20. června 2008 byla po dvouleté obnově resp. rekonstrukci poprvé v historii zpřístupněna pro veřejnost Svatováclavská vinice a přilehlá Richterova vila. První písemné zmínky o vinici na tomto místě, pochází ze 14. století, ale její počátky sahají pravděpodobně až do 10. století. Podle legendy na této vinici dokonce pracoval sám patron země české, kníže (sv.) Václav. Vila na kopci byla vystavěna v letech 1832-36 pro zemského radu Karla Emanuela Richtera (pravděpodobně architektem Josefem Peschkem). Dům patřil rodině Richterovým až do roku 1945, kdy jim byl jakožto německým státním příslušníkům zkonfiskován. Od roku 1956 do r. 1990 (kdy jej získala Správa Pražského hradu) patřila vila i přilehlá vinice Správě diplomatických služeb, přechodně zde bylo např. i kubánské velvyslanectví. V roce 2006 byla zahájena generální rekonstrukce vily a přilehlého areálu. Na vinici byly nově vysázeny odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir) a Ryzlink rýnský.
Při rekonstrukci se nezapomnělo ani na vodní prvky, kterých je v areálu vinice hned několik. Naleznete je podél hlavní vyhlídkové cesty. Pokud vstoupíte do areálu horním vstupem od Hradu, první narazíte na kruhový rezervoár, který má cca 2 metry v průměru. Další je při svažité cestě asi ve středu vinice, pod terasou s kavárnou. Ten má podobu čtvercové nádrže obložené pískovcovými deskami. Třetí vodní prvek je v dolní části vinice, pod terasou vily, vedle veřejných toalet. Tvoří jej přízední obdélná nádrž bez jakýchkoliv ozdob. Všechny tři vodní prvky jsou vlastně jen prostými nádržemi se stojatou vodou, nemají žádný cirkulační systém.

Kašny v areálu Lorety, Praha 1, Hradčany; na nádvoří Lorety jsou dvě kašny z období rokoka z let 1739 - 40, které tvořili postupně dva sochaři - Jan Michal Brüderle (Bidrle) a Richard Prachner. První zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie, ta je nahrazena kopií Vojtěcha Suchardy, a druhá znázorňuje Vzkříšení Ježíše Krista. Nejhodnotnější jsou postavy andělů a putti na vrcholu kašen.

Kyvadlová fontána v Kajetánské zahradě, Praha 1, Hradčany; mezi kostelem Panny Marie u kajetánů v Nerudově ulici a vyhlídkovou rampou u Pražského hradu v pětistupňové terasovité Kajetánské zahradě bylo v roce 1971 umístěno dílo akad. sochaře Vladimíra Janouška nazvané Oblak: na bronzovém podstavci jsou dvě bronzová polorozevřená křídla, připomínající motýla, zachycující kapky vody z vodotrysku, který je mezi nimi umístěn. Kapky dopadem rozkývají křídla. Fontána je 4 m vysoká a váží tunu.V současnosti jsou terasy veřenosti nepřístupné a poměrně zchátralé.

Kašna na nádvoří Schwarzenberského paláce, Praha 1, Hradčanské náměstí,  obdélníková pískovcová  nádrž s kovovým chrličem ve tvaru lastury.

Kašna v Opatské zahradě na Strahově je tvořena třemi putti, kteří stojí na soklu a nesou profilovanou mísu s vodotryskem. Pochází z doby okolo roku 1625.

Pramen pod pomníkem Julia Zeyera, Praha 1, Hradčany, Chotkovy sady; pomník ve skále s postavami děl Julia Zeyera od sochaře Josefa Maudra je doplněn soustavou rybníčků a jezírkem, které jsou napájeny zdejším pramenem. Viz Julius Zeyer v dokumentu Pomníky a sochy.

nahoru

Praha 1 - Malá Strana

Fontána před Nebozízkem, Praha 1, Malá Strana, Petřínské sady; kovový reliéf fontány tvoří chrlič a masky vodních nymf, nad nimiž se vyjímají dva pávi. Fontánu obepíná dvouramenné schodiště k hlavnímu vstupu.

Fontána s Hrajícími si chlapci, Praha 1, Malá Strana, Seminářská zahrada; uprostřed nádrže na soklu stojí pomník dvou hrajících si aktů dětí se šesti žabkami a dvěma ještěrkami. Viz též Masarykovi vnuci v dokumentu Pomníky a sochy.

Studánka Petřínka, Praha 1, Malá Strana, Seminářská zahrada. Nedaleko od stanice lanovky Nebozízek, směrem k Hradu, se nachází studánka Petřínka. Pramen byl do dnešní podoby upraven v roce 1982. Podle pověsti je pramen léčivý a má afrodisiakální účinky. Přesto je na studánce upozornění, že voda není pitná.

Herkulova kašna ve Valdštejnské zahradě, Praha 1, Malá Strana; ve východní části zahrady před bývalou jízdárnou na ostrůvku v umělém rybníku je částečně rekonstruovaná někdejší mramová kašna se sochou Herkula s kyjem v ruce. Viz Herkules v dokumentu Pomníky a sochy.

Venušina fontána ve Valdštejnské zahradě, Praha 1, Malá Strana; viz Venuše v dokumentu Pomníky a sochy. Dalším vodním prvkem v zahradě je kruhový bazén s fontánou a kentaurem, pískovcový kruhový lomený bazén s fontánou a fontána s plastikou ryby, která je umístěna před umělou grottou. Všechny jsou funkční.

Atrium stanice metra Malostranská, Praha 1, Klárov je bohatě oživeno vodními nádržemi s fontánami z kozárovické žuly, které vhodně doplňují zdejší odpočinkový prostor: fontánu s dvanácti nerezovými koulemi, z nichž stříká voda, navrhl Zdeněk Drobný a Otakar Kuča s L. Jiránkem, fontána před vstupen do jízdárny je práce Otakara Kuči a F. Kadlece a fontánku u vstupu do metra vytvořil M. Vystrčil.

Kašna ve výklenku schodů, Pod Bruskou 13, Praha 1, Malá Strana. V hlubokém výklenku ohradní zdi se nachází zajímavá kašna ve tvaru válce. Sokl tvoří válec, vlastní kašna má podobu válce s hlubokými žlábky. Nad kašnou je umístěn čtvercový terč s plastickou výzdobou, místo pro někdejší chrlič. Po stranách jsou ukotvena polokruhová kamenná sedátka, která svým tvarem kopírují oblouk stěny výklenku. Patrně byla kašna budována společně s nově upravovanou cestou a schodištěm a nesouvisí s přilehlým domem čp. 141/13, jímž ulice Pod Bruskou končí u schodů Myší díry. Podle svědectví místních, tekla voda v kašně ještě v 60.tých letech 20. století. Poté byla znovu zrekonstruována na konci 80. let 20. stol. a opět pár let fungovala. Pak někdo odcizil bronzový chrlič (stejně jako lucernu na přilehlém kamenném sloupu) a kašna zůstala opět bez vody.
V roce 2007 proběhla rekonstrukce, kterou financoval majitel přilehlého hotelu, pan Hoffmaister. Kašna i celé okolí bylo rekultivováno, vyčištěno, na sloup byly zavěšeny nově vyrobené lucerny a do kašny zasazen nový mosazný chrlič. Celá ulice se navíc stala pěší zónou, kterou kašna výborně zakončuje.

Morová kašna na Malostranském náměstí, Praha 1, Malá Strana; viz Morový sloup v dokumentu Pomníky a sochy. Dodatečně byly ve spodní části sloupu zřízeny fontány, jsou zde tři nádrže symbolizující pramen života, milosti a spásy. Do nádrží tekla voda ze lvích tlam v úpatí sloupu. Po mnoha letech, kdy byl sloup bez vody, se podařilo znovu do jeho kašny přivést vodu i elektřinu a od začátku roku 2008 je opět v provozu. Kašna bývala i v dolní části Malostranského náměstí, musela však ustoupit pomníku maršála Radeckého a i ten byl odstraněn, aby nepřekážel dopravě.

Studna na nádvoří Lichtenštejnského paláce, Malostranské nám. 13, Praha 1, Malá Strana; studna má zděné roubení s kamennou obrubou, z ul. Tržiště na ní byla přenesena ocelová renesanční mříž, na vrcholu ukončená plastikou lva. Mříž je hodnotnou prací uměleckého řemesla.

Bazén ve Vrtbovské zahradě, Praha 1, Malá Strana, Karmelitská; v dolním parteru je kruhový bazén s plastikou putto zápasícího s drakem.

Kašny v Tyršově domě, Újezd 40, Praha 1, Malá Strana; na nádvoří Tyršova domu, někdejšího paláce Michnů z Vacínova, zůstala při ohradní zdi stará kašna ze 17. st., která bývala přístupná veřejnosti. Na druhém dvoře vznikla za první republiky nová kašna při přestavbě domu na ústřední sídlo Sokolstva. Na mělké míse nad středovým sloupkem je plastika sokola s rozepjatými křídly. Autorem kašny je sochař Karel Štipl.

Zaniklá studna v domě U Zlaté studně, Praha 1, Malá Strana; za Sněmovní ulicí je malá ulička U Zlaté studně. Zde v domě č. 4 bývala stará studna. Dům prý Rudolf II. daroval slavnému hvězdáři Tychonu de Brahe, kterému se zde zjevila Panna Maria a který dal zhotovit nové pozlacené roubení u studny. Z domu je dnes hotel, bývalou studnu zde připomíná jen staré litinové domovní znamení od Josefa Malínského z roku 1820. Jemný reliéf znázorňuje setkání Krista a ženy ze Samaří u studny. Je zde nápis Deus est spiritus. Domovní znamení restaurovala v roce 1996 Sylvie Munzarová.

Kašny ve Valdštejnském paláci. Praha 1, Malá Strana, Valdštejnské nám. 4. Kašna se lví hlavou na II. nádvoří .Půlkruhová kašna, která je  tvořena pískovcovou nádrží s vnitřní olověnou vložkou. Chrlič na zdi ve tvaru lví hlavy má poněkud delší vyústění a tryska je tak proto podepřena.Další kašna Valdštejnského paláce se ukrývá v největším nádvoří, které je přístupné z Valdštejnské ulice i z I. nádvoří. Tvoří ji jednoduchá pískovcová nádrž na nízkém soklu. Vody vytéká z úzké trubky vyvedené ze zdi nad kašnou.

Kašna a studna v Ledeburské zahradě, Valdštejnské nám. 3, Praha 1, Malá Strana; pískovcová nádrž ve tvaru ledviny je zdobena sochou Herakla, vítězícího nad hydrou. Patrně jde o kopii sochy z počátku 18. st. Ve 20. st. byla socha opravována a kopií bylo nahrazeno i zábradlí balustrády, krycí desky, vázy a další prvky. Kromě několika menších bazénků s vodotryskem je v zahradě ještě studna s pískovcovým roubením, na němž nesou tři kované sloupky kovanou ozdobnou konstrukci se stříškou.

Kašna s chrličem pod Kolowratskou zahradou, Valdštejnská 12, Praha 1, Malá Strana.V zadní části vstupního prostoru je v rohu umístěna kašna. Tvoří ji rozměrná, jednoduše profilovaná pískovcová nádrž s rohovým nástavcem, ze kterého vyčnívá hlava divého muže coby chrlič.

Kašny u Pálffyovského paláce, Valdštejnská 14, Praha 1, Malá Strana; na terase Velké Pálffyovské zahrady, kam vede dvouramenné schodiště, je bazének se soškou troubícího Tritona. Další kašna má tvar kruhové nádrže s pískovcovou obrubou a s litinovou plastikou amorka s vodotryskem. Ve dvoře paláce je přepadová patrová kašna s plastikou labutě. Další oblouková kašna je zasazena v nice, zdobený polosloup nese dvě přepadové mísy. Na menší míse nahoře stojí orel s rozepjatými křídly.

Kašna ve Velké Fürstenberské zahradě, Praha 1, Malá Strana, Valdštejnská 14. Kruhová kašna zasazená mezi dvěma rameny schodiště. Byla opravena při celkové rekonstrukci zahrad v letech 2006 - 2008.

Kašny ve Vojanových sadech, U Lužického semináře, Praha 1, Malá Strana; při bývalém klášteře anglických panen je nika, upravená jako grotta. Zde je umístěna kašna, kterou tvoří dvě mramorové mísy nad sebou. Na horní míse jsou tři chrliče vody ve tvaru andělských hlaviček. U ohradní zdi je čtvercová betonová nádrž a jezírko, v jehož středu je skalka s vodotryskem.

Nádvoří kina U hradeb v Mostecké ulici, Praha 1, Malá Strana; moderní nádvoří zdobí mělká fontána. Do roku 2006 byla ozdobená bílou mramorovou plastikou Dívka od Jana Hány. Bazén je obložen světlou jemnozrnnou žulou a vydlážděn drobnými kostkami bílého mramoru.

Kašna na Maltézském náměstí, Praha 1, Malá Strana byla zbudována r. 1715. Byla ozdoberna sochou Jana Křtitele, která zde po odstranění kašny zůstala. Viz Sv. Jan Křtitel v dokumentu Pomníky a sochy.

Vodní příkop s proudící vodou, Praha 1, Malá Strana, Muzeum Kampa. Jedná se o svažující se vodní příkop. Voda přetéká z jedné strany příkopu přes mělký přechod překrytý mříží a po vlnité kaskádě stéká mezi budovami k Vltavě. V hlubší části vodu prosvětlují reflektory.

Prameník s vodní kaskádou, Praha 1, Malá Strana, Hellichova. Stávající podobu dostala ulice Hellichova po roce 1936, kdy byly pobořeny původní domy (jedny z posledních pražských hospodářských dvorů) a vystavěny činžovní domy a mateřská škola. Vliv na podobu ulice měla také regulace Újezdu v roce 1937. V roce 2001 po nové rekonstrukci Újezda byla upravena i ulice Hellichova a v její horní části bylo vytvořené drobné vodní dílko. Tvoří ho pítko ve tvaru kamenného kvádru, umístěné v horní části ulice a kamenná kaskáda po které stéká pramen vody. Z vrchní části pítka vyvěrá pitná voda, která se u jeho paty mísí s prameny z Petřína, jež sem byly vyvedeny. Obě vody se spojují a tečou kamenným korytem přes travnatou plochu. Ve spodní části je voda zaústěna do kanalizace. Koryto je vyskládáno z kamenných kostek různých rozměrů. Je doplněno o kamenné kaskády, na které voda přirozeně vytéká a postupně stéká z celé plochy kaskády. Střední část koryta je vyskládána z profilovaných leštěných kamenných desek, stejně povrchově je upravena horní i střední část kaskády. Prostor je doplněn pravidelnými kamennými kvádry, vystupujícími v různých úhlech z kamenného koryta - mohou sloužit k sezení a bezprostřednímu pozorování tekoucí vody. Mimo střední leštěné desky by měly kameny "zmechovatět". Střední část by měla být naopak viditelná i v období bez vody, pouhým odrazen světla, nebo vlhkostí.

 

nahoru

Praha 1 - Staré Město

Kašna na Malém náměstí, Praha 1, Staré Město; uprostřed náměstí stojí původní funkční studna chráněná ručně kovanou renesanční mříží z r. 1560, která snad vznikla v dílně dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Zdá se, že je nejstarší v Praze. V druhé polovině 19. st. byla mříž opravena, zámečník Duffé zhotovil podle návrhu architekta Josefa Mockera uprostřed klece litinový ozdobný sloupový stojan a tehdy také byly pořízeny strojové pumpy i kamenný podstavec, do kterého voda vytéká. Barevná ručně kovaná mříž je mistrnou prací. Zdobí ji ornamenty a hrany mříže jsou zakončeny postavami andělů. V 17. st. byl vrcholek s makovicí doplněn českým lvem. Větší oprava mříže byla provedena Josefem Celerem na náklady a z popudu J. V. Rotta. V letech 1979 - 81 byla kompletně zrestaurována, některé ulámané díly byly doplněny a mříž, kopule i andělé pozlaceny. Generální opravu provedl v r. 1994 - 96 Josef Mück a restaurátorky Helena Mücková a Eva Procházková. Tehdy byly rovněž vyměněny 100 let staré pumpy.

Krocínova kašna, která dnes již neexistuje, stávala kdysi na Staroměstském náměstí. Kašnu dal postavit v r. 1591 svým nákladem pražský primátor Václav Krocín, který dostal od Rudolfa II. r. 1587 erb s přídomkem z Drahobejle. Byla vytesána z růžového sliveneckého mramoru, bohatě zdobená vynikající figurální a ornamentální plastikou. Měla vysokou uměleckohistorickou hodnotu, byla však r. 1862 tehdejší městskou správou odstraněna a těžce poškozena. Její obraz z r. 1843 od malíře Rudolfa Alta je na Konopištském zámku. Zachované fragmenty kašny jsou v Lapidáriu Národního muzea.

Kašna s Delfíny, Praha 1, Staré Město; na Staroměstském náměstí při ústí Pařížské třídy u zdi kostela sv. Mikuláše je novobarokní kamenná kašna z r. 1906. Skládá se z trojdílné nádrže a z prostředního podstavce, na němž je skupina tří spletených těl delfínů. Odborníci se domnívají, že jde o dílo Jana Štursy. Navrhl ji prof. Rudolf Kříženecký. Původně zde bývala veřejná studna.

Fontány u Mánesova mostu, Alšovo nábřeží, Praha 1, Staré Město; u paty Mánesova mostu jsou po stranách dvě drobné fontány, dílo Emanuela Halmana. Spodní bazén, sokl i podstavec přepadové mísy jsou hranaté. Nejvýše jsou umístěny chrliče ve tvaru lidských hlav. Fontány byly zprovozněny v roce 1925.

Fontána v Celetné ulici, Praha 1, Staré Město; koncem 80. let byla v ulici osazena nová fontána ve tvaru stylizované románské hlavice. Je z jediného kusu tmavě šedé žuly a kolem ní je osmidílná bronzová mříž, lemovaná žulovým okružím. Horní čtvercová hrana fontány měří 1 x 1 metr. Autoři fontány jsou akad. sochař Jan Bartoš a ing. arch. Stanislav Hubička. Fontánu vytesal kameník Petr Krejčí.

Kašna v Klementinu, Praha 1, Staré Město; na révovém nádvoří Klementina je kamenná raně barokní kašna, jejímiž autory jsou italští umělci Francesco della Torre a Giovanni Battista Passarini. V druhé polovině 17. st. byla kašna napojena na důmyslný jezuitský systém splachovací kanalizace. Kašnu tvoří dvoustupňová pískovcová nádrž se sloupem uprostřed, který nese dvě mísy s přepady. Na čtyřech světových stranách má nádrž jezuitskou značku IHS (Jesus Hominum Salvator, Ježíš spasitel lidstva).

Kašna u Klementina na nároží ulic Seminářská a Karlova, Praha 1, Staré Město; vznikla podle návrhu arch. L. Machoně. Pochází z počátku dvacátých let 20. století a tvoří ji žulová mísa na podstavci. V letech 1987 - 1992 byla rekonstruována J. Genzerem a B. Zemánkem a doplněna kovovou kotvou uprostřed (kotva je atribut sv. Klimenta).

Fontána v průchodu z ulice Karlova 4 do Anenské, Praha 1, Staré Město; byla roku 2002 vytvořena sochařem Zdeňkem Kolářským a studenty Matematicko-fyzikální fakulty UK. Má podobu armilární (prstencové) sféry a je věnována Johannu Keplerovi.

Kašna s Neptunem v Karlově ulici, Praha 1, Staré Město; ozdobná kašna je umístěna v nice ve dvoře Colloredo-Mansfeldského paláce čp. 189. Sochu Neptuna s trojzubcem vytvořil Antonín Braun kolem r. 1736.

Kašna v Karolinu, Praha 1, Staré Město; na čestném dvoře před budovou Karolina byla v r. 1975 instalovaná fontána s třemi lvy. Podle námětu Jaroslava Fragnera a Vincence Makovského ji zhotovil Stanislav Hanzík a Josef Wagner. Uprostřed kruhové kamenné kašny je vodotrysk, který symbolizuje pramen vědění. U kašny na každém ze tří podstavců stojí socha lva jako symbol síly, královské moci a české státnosti. Sokly i nádrž jsou z leštěné žuly, sochy lvů jsou z tmavého granitu.

Terezka (Vltava) na Mariánském nám., Praha 1, Staré Město; viz dokument Pomníky a sochy.

Clam-Gallasův palác v Husově ul., Praha 1, Staré Město; v průčelí I. nádvoří paláce přímo proti vchodu je kašna s postavou Tritona. Zhotovil ji Matyáš Bernard Braun.

Wimmerova (Ledererova) kašna - Uhelný trh, Praha 1, Staré Město; Staré Město, Uhelný trh; klasicistní plastika uprostřed čtvercové pískovcové nádrže z r. 1797 je dílem Františka Xavera Lederera. Představuje hocha, který podává sedící dívce hrozen. Středový sloupek kašny představuje kmen palmy, kolem něhož se vine vinná réva. Námět představuje alegorii vinařství a sadařství. Kmen je ukončen labutí se vztyčenou hlavou, chrlící vodu. Kašnu objednal pražský mecenáš baron Jakub Wimmer a věnoval ji městu k výzdobě dnešní Národní třídy. Na nádrži je nápis: Rodnému městu od spoluobčana J. W. Jakub Wimmer (1754 - 1822) byl jedním z nejschopnějších a nejbohatších podnikatelů té doby a byl také největším mecenášem té doby. Z Národní třídy byla přemístěna do Jeruzalémské ul., r. 1680 na Betlémské nám. V r. 1882 bylo nařízeno odstranit kašny, a tak byla málem zničena. Zachránila ji přímluva Vojty Náprstka. R. 1895 se stěhovala do dnešních Vrchlického sadů u Hlavního nádraží, od r. 1951 je na Uhelném trhu. V r. 1974 ji zničili vandalové, takže zbylo jen torzo. Podle slepených částí originálu pak byla vytvopřena kopie, která byla na kašnu znovu nainstalována r. 1979. V srpnu 1989 byla rozebrána kvůli pracem na kolektoru. 30. 9. 1998 byla znovu slavnostně osazena, okolní plocha předlážděna a osázena lipami.

Prameník na Havelském tržišti, Praha 1, Staré Město. Přibližně v polovině Havelského tržiště je na chodníku instalován prameník. Svým provedením je předurčen hlavně k omývání ovoce a zeleniny ze zdejší tržnice. Základ tvoří masivní podstavec ze žuly, v jedné části s vyhloubenou mísou. Na opačné straně je usazen válec s druhou miskou. Do obou ústí kovová sprška.
Autory fontánky byli arch. Stanislav Hubička a Jiří Kryštůfek, vytvořena byla kolem roku 1980.

Krannerova fontána na Smetanově nábřeží, Praha 1, Staré Město; stavbu fontány pojal architekt Josef Ondřej Kranner jako novogotickou bohatě zdobenou architekturu. Viz Hold českých stavů v dokumentu Pomníky a sochy.
V roce 2003 bylo zrestaurováno zařízení na čerpání vody, které spolu s Krannerem vyřešil stavitel nábřeží Vojtěch Lanna a mechanik Romuald Božek. Zařízení je umístěno v šachtě pod pomníkem. Přístup k němu umožňuje podzemní chodba vedoucí do Divadelní ulice. Kašna je tedy konečně plně funkční.

Studna na Anenském náměstí, Praha 1, Staré Město; pochází z období baroka po r. 1700 a původně stávala před újezdskými kasárnami. Vojáci tehdy věřili pověsti, že je voda ze studny ochrání v boji. Oválná studna z pískovce a železa je překryta rovným železným plátem a na jejím horním okraji je připevněna kovaná klec s dvěma protilehlými půlkruhovými vrátky. Na vrcholu je na tyči připevněn dvouocasý zlacený lev s korunkou na hlavě a s mečem. Na dnešní místo byla přenesena po roce 1932, ale již nebyla napojena na vodu.

nahoru

Praha 1 - Nové Město

Kašna pod rampou Národního muzea, Praha 1, Nové Město; je zdobena sousoším Čechie s Labem a Vltavou a Moravou a Slezskem od Antonína Wagnera. Je z r. 1890. Po stranách stojí sochy Historie, Literatury a Přírodních věd od Josefa Maudra. Fontánu stejně jako celou muzejní budovu navrhl architekt Josef Schulz. Fontána je přesně v místech, kde stávala Koňská brána. Proudy vody padají přes hrany tří mramorových stupňů do spodní kamenné nádrže. Nádrže fontány jsou vyrobeny z královéhradeckého pískovce, z červené skandinávské žuly a žlutého untersbergského tzv. pstruhového mramoru. Bronzový chrlič vody s maskou lva vyrobil litec Václav Mašek patrně podle modelu od Bohuslava Schnircha. Viz též Čechie v dokumentu Pomníky a sochy..

Secesní kašna v Lucerně, Štěpánská 61, Praha 1, Nové Město; v 1. patře paláce Lucerna v kavárně před kinem je drobná secesní kašna s květinovou výzdobou. U zdi stojí tvarovaný bazének a v něm tři nádoby s ornamenty, piniovými šiškami a hlavou lva uprostřed. Reliéf lva se opakuje i na zdi nad kašnou.

Pítka a kašna ve Františkánské zahradě, Praha 1, Nové Město; u vchodu do dětského hřiště je na kamenném soklu kovová plastika chlapce, po níž stéká voda z lastury, kterou chlapec drží nad hlavou. Prameník vytvořil v roce 1992 Stanislav Hanzík a nazval ho Aqua viva. Další prameník poblíž průchodu do Jungmannovy ulice vytvořil Josef Klimeš rovněž v roce 1992. Představuje víly u pramene. Kovové plastiky jsou umístěny na mohutném kamenném soklu. Kašna se nachází na malém nádvoří za obchodním domem Te-Ta (od roku 1977 Dům sportu, nyní opět Te-Ta). Do zídky při Františkánské zahradě je zasazena oválná kamenná empírová kašna s letopočtem 1824.

Fontána u stanice metra Národní třída, Praha 1, Nové Město; na odpočinkovém prostranství za stanicí metra v sousedství malého tržiště stála od roku 1988 vysoká fontána ve tvaru lomeného křídla. Do ocelových rámů jsou vloženy skleněné plochy, na něž dopadá voda, prýštící z trysek u paty fontány. Plastika o výšce 10 m je dílem akad. sochaře Pavla Trnky. Bazén fontány je z betonu, obložený žulou. Osvětlení fontány navrhl ing. J. Benda. Fontána byla zrušena v roce 2009 v důsledku výstavby nového multifunkčního centra.

Moderní kašna na nádvoří domu Národní čp. 37/II, Praha 1, Nové Město; fontána z žuly, oceli a bronzu byla instalována v roce 2002 v rámci rekonstrukce budovy. Na tomto místě je historicky doložena starší kašna, která byla odstraněna v 18. století. Autorem návrhu moderní kašny je Zbyněk Runczik a spolupracovali na ní pasíř Vladimír Fuchs, kameník Miroslav Matějovský a slévač Aleš Svojtka.

Tančící kašna na Senovážném náměstí, Praha 1, Nové Město se nazývá podle pěti tančících bronzových soch rakouské sochařky českého původu Anny Chromy. Viz dokument Pomníky a sochy.

Kašna v pasáži Černá růže, Na Příkopě 12, Praha 1, Nové Město; během rekonstrukce pasáže v 90. letech 20. st. zde byla odstraněna kovová fontána. Tvořila ji kruhová nádrž zdobená mozaikou a chráněná ocelovou mříží.

Kubistická kašna, ul. M. D. Rettigové, Praha 1, Nové Město; při zdi kostela Nejsvětější Trojice v souvislosti s výstavbou sousedního nárožního kubistického domu Diamant byla do portálu jižní fasády kostela vložena cihlová lomená kašna. Původně zde stála socha Jana Nepomuckého.

Žulová fontána u Petrské věže, ul. Petrská, Praha 1, Nové Město; navrhl ji arch. Martin Sedlák a instalována byla v roce 2006. Tvoří ji dvě mísy, v horní je umístěna mosazná trubka, z které tryská vody a otvory protéká do dolní mísy. Ta je doplněna barevnými podvodními reflektory.

Fontána v průchodu do ulice Na Florenci (pasáž u Rozvařilů), Praha 1, Nové Město; oválný bazén s přepadem je doplněn vysokým jehlanem. Fontána byla instalována v 90. letech 20. století. Autorem je ing. arch. Jan Janoušek, lávku nad fontánou navrhoval Marek Houska. Při rekonstrukci pasáže a nádvoří v roce 2008 byla bohužel fontána zcela zrušena, vč. zmíněné lávky.

Kašny ve dvoře paláce Sylva-Tarouců, Praha 1, Nové Město; na prvním nádvoří je umístěna moderní nádrž válcového tvaru s fontánou uprostřed, na druhém nádvoří jsou dvě mělké niky s rokajovou konchou. Jako chrliče slouží maskarony a voda vytéká z maskaronů do kamenných bazénů s projmutou profilovanou čelní zídkou.

nahoru

Praha 2

Kašna s morovým sloupem na Karlově náměstí, Praha 2, Nové Město; viz Sv. Josef v dokumentu Pomníky a sochy.

Kašna s pomníkem Vítězslava Hálka na Karlově náměstí, Praha 2, Nové Město; Viz Vítězslav Hálek v dokumentu Pomníky a sochy.

Bazén s fontánou ve střední část parku na Karlově náměstí, Praha 2, Nové Město. Z několika variant plánů F. Thomayera byl vybrán jeden konkrétní, podle něhož byla v letech 1884-5 provedena úprava parku na Karlově náměstí.. Tato podoba se dochovala prakticky dodnes. Bazén s fontánou ve střední části parku je mělká kruhová nádrž s jednoduchým vodotryskem uprostřed.  

Moderní fontána v parku před Muzeem policie, Ke Karlovu 1, Praha 2, Nové Město. V druhé polovině 80.let minulého století bylo rozhodnuto upravit stávající prostranství před Muzeem Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra na "Vzorový park SNB". Celý projekt navrhoval ing. arch. Hubička, z části byl realizován v tzv. Akci "Z". V původním plánu měla stát na místě dnešní fontány plastika. Vzhledem k tomu, že poblíž již stojí socha Karla IV. (sem přemístěná z Karlovy ulice), bylo rozhodnuto o vytvoření fontány. Autorem plastiky na fontáně je sochař a pedagog Jiří Kryštůfek. Fontána byla stavěna v letech 1989-90 a do provozu uvedena na jaře roku 1990. Poblíž vchodu do muzea se nachází také studna se starou litinovou pumpou.

Fontána na Jiráskově náměstí, Praha 2, Nové Město; poblíž sochy Aloise Jiráska na nízkém soklu je umístěna kovová nádrž z umělého kamene, ze středu vyvěrá vodotrysk.

Studánka s pramenem Sv. Václava na nároží dnešních ulic Trojanovy a Dittrichovy, Praha 2, Nové Město; slavná studánka je dnes zaniklá. Již ve 14. zde bývaly lázně, později známé jako lázně Svatováclavské. V 18. st. zde měl Jan Evangelista Purkyně Fyziologický ústav. Z pramene tekla prvotřídní voda, která byla navíc léčivá. K tehdejšímu posvátnému prameni, zvanému též Pučka nebo Bučka, patřila pískovcová socha sv. Václava v brnění a se štítem se svatováclavskou orlicí. Socha je dnes v Lapidáriu Národního muzea, pramen byl sveden do kanalizace při novodobé zástavbě.

Fontána u stanice metra Karlovo náměstí, Zítkovy sady, Praha 2, Nové Město; drobná fontána sem byla umístěna v roce 1985, autorem jsou akad. sochař Luboš Růžička a architekt Z. Drobný. Tvoří ji sokl z betonu a válec ze žuly se dvěma miskami, z nichž horní menší nese bronzový chrlič.

Fontána u stanice metra na náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 2, Vinohrady; vznikla v r. 1980, vytvořil ji Petr Šedivý podle návrhu ak. arch. Anny Hübschmannové ve spolupráci s kamenickou školou v Hořicích.

Fontána na křižovatce ulic Záhřebské a Americké, Praha 2, Vinohrady, byla slavnostně spuštěna 30. srpna 2005, autorem je sochař Miroslav Beščec. Fontána na tomto místě vznikla během kompletní rekonstrukce Záhřebské ulice, zdobí ji čtyři sochy z bronzu a tělo kašny je vyrobeno ze žuly.

Fontána před palácem Flóra, Vinohradská, Praha 2, Vinohrady; před vchodem do paláce jsou osazeny dva různě velké černé granitové lichoběžníky, do nichž jsou provrtány otvory pro vodotrysky. Pod vodou jsou umístěny barevné žárovky. Různě vysoké sloupce vody z trysek omývají černou plochu a v pravidelných intervalech tvoří vodní mlhu.

Fontána ve Folimance, Praha 2, Vinohrady; v sadech Folimanka mezi sportovní halou a Nuselským mostem je vodní kaskáda s šesti plochými železobetonovými bazény. Voda tryská z chrliče ve tvaru bronzového květu, který vytvořil v roce 1981 Č. Mudruňka. Kaskádu zdobí bronzové plastiky hrajících si dětí. Postavy jsou od B. Zemánka rovněž z roku 1981.

Fontány na Vyšehradě, Praha 2; v Karlachových sadech je novodobá fontána, hlazená kamenná kašna se středovým sloupem, na němž je umístěna profilovaná mísa. Praménky vody stoupají vzhůru a jiné zároveň klesají z horní mísy do kašny. Nedaleko této fontány je kaplička, která kryje studnu se starožitnou litinovou pumpou. Další studna s rumpálem, krytá drobným dřevěným přístřeškem, se nachází poblíž Myslbekových soch.

nahoru

Praha 3

Vstup do stanice metra Želivského, Praha 3, Vinohrady zdobí fontána ve tvaru kalichu podle návrhu E. Brůškové a architekta J. Hejtmana. Nízký bazén z leštěné liberecké žuly je ozdoben stylizovaným kovovým kalichem, vysokým 3,20 m a širokým 1,70 m. Kašna byla osazena v roce 1980.

Fontána na vrchu Vítkov, Praha 3, Žižkov; na východní straně Národního památníku je žulová fontána se soustavou vodotrysků a plastikami. Autorem fontány je akad. sochař Karel Štipl. Sousoší Vítězství vytvořili sochaři Karel Pokorný a Jiří Dušek (1962 - 67), sousoší Šťastná budoucnost je dílem Karla Lidického (1964 - 72).

nahoru

Praha 4

Studánka Jezerka, Praha 4, Nusle; při ulici Na Jezerce je slavná studánka, kde snad kdysi bývala Libušina lázeň. Pověst připomíná dodnes i ulice Pod Lázní. Ze studánky se kdysi vedla voda otevřeným příkopem ke knížecímu dvorci na Vyšehrad. Kníže Vladislav II. tudy pak ve 12. st. dal postavit dřevěný vodovod a na vyšehradském nádvoří kašnu.

Atrium stanice metra Kačerov, Praha 4 zdobí čtvercová kašna obložená travertinem. Na ní je osazena plastika z bílého mramoru od akad. sochaře Jiřího Kryštůfka.

Fontána u Divadla Na Fidlovačce, Křesomyslova, Praha 4, Nusle; v parku proti vchodu do divadla je čtvercová fontána s dvěma kamennými nádržemi a středovým sloupkovým chrličem, z něhož prýští voda na kovovou desku na vrchu sloupku. Při dopadu z desky do vnitřního bazénu tvoří lehkou vodní stěnu. V rozích vnitřního bazénu jsou 4 vodotrysky.

Prameníky na terasách Kongresového centra, ul. 5. května 65, Praha 4, Nusle; na terasách jsou tři prameníky ve tvaru volných plastik z mramoru. Severní terasa nese plastiku od J. Kryštůfka, jižní od M. Vystrčila a plastiku pro západní terasu vytvořil S. Nejedlo.

nahoru

Praha 5

Propadliště času na náměstí Kinských, Praha 5, Smíchov; na místě, kde kdysi stávala Medvědí fontána a později sovětský tank byla v r. 2002 osazena nová fontána od architekta Jana Laudy. Puklá skála - dvě žulové desky z libereckého lomu - symbolizují propadliště času, který pohltí veškeré lidské počiny. Tryskající voda vše očistí a dá zapomenout. Fontána má 64 trysek, z toho 24 trysek má speciální probublávání, aby vytvářely zvláštní proud vody. V noci ji prosvětluje 40 světel. Voda v centrální neopracované žulové puklině tryská do výše 8 m. Vnější sienitový okruh fontány je naopak precizně opracovaný.

Vodní díla v Kinského sadech, Praha 5, Smíchov; kníže Rudolf Kinský vybudoval v sadech poblíž svého letohrádku s využitím podzemních pramenů úctyhodné vodní dílo: množství velkých a malých kašen a několik jezírek s vodopádem. Dodnes zůstává horní jezírko oválného tvaru, z něhož teče voda po kamenité stěně do dolního jezírka. Horní jezírko zdobí bronzová socha lachtana s vodotryskem, dílo sochaře Jana Laudy z roku 1953, na dolním jezírku je pískovcová barokní socha Herkula ze 17. st., která původně stávala na Kampě. Před vchodem do budovy letohrádku je instalována kruhová fontána s vodotryskem.

Drobná kašna u vchodu do Kinského zahrady z ulice Na Hřebenkách, Praha 5, Smíchov;
na zídce je umístěna kamenná mísa a chrlič ve tvaru kotvy z nerezové oceli. Původně byla napájena přírodním pramenem, který se ztratil pravděpodobně v souvislosti se stavbou Strahovského tunelu a proto byla v roce 1992 napojena na vodovod.

Kašna u bývalé Portheimky, Matoušova ul., Praha 5, Smíchov; ve veřejném parku, který vznikl z bývalé soukromé zahrady Porgesů z Portheimu, je vzácná barokní kamenná nádrž s bohatou plastickou výzdobou: v oválu je antický vůz a na něm sedí ženská postava, která řídí dvojspřeží.

Medvědí fontána na náměstí 14. října, Praha 5, Smíchov; viz dokument Pomníky a sochy.

Bazén s vodotryskem na Arbesově náměstí, Praha 5, Smíchov; kruhový světlý pískovcový bazén má uprostřed nerezový kruh, z jehož otvorů vyvěrají vodní obloučky, z jeho středu pak vyšší vodotrysk.

Moderní fontána v Dienzenhoferových sadech, Praha 5, Smíchov; tvoří ji mísa vyložená modrou mozaikou, do které stéká voda z kovových úhelníků nesoucích drobnou přepadovou misku.

Fontána u Bertramky, Mozartova 2, Praha 5, Smíchov; pískovcovou fontánu zdobí od roku 1975 plastika Živý pramen od Jana Kodeta.

Bazén u Smíchovského nádraží, Praha 5, Smíchov; před železniční stanicí Praha - Smíchov je umístěna kruhová nádrž s leštěným obkladem. Doprostřed na kruhový sokl byla v roce 1967 umístěna postava sedícího chlapce s rybou od Břetislava Bendy.

Mariánský pramen, V Lázních, Praha 5, Malá Chuchle; dodnes zde existuje léčivý pramen s kapličkou, který byl základem kdysi vyhlášených lázní v Malé Chuchli.

Fontána s keltským motivem - Praha 5, Velká Ohrada, uprostřed sídliště; dva mělké bazénky s osvětlením, trysky omývají sochu Stanislava Hanzíka s názvem Třináctou komnatou prošel Orant - s keltským motivem. Součástí fontány je také chromovaný stroj času a nápisy z kovových písmen s údaji a citáty z doby keltského osídlení.

Fontána u stanice metra Luka - P5, v parku nad tržištěm, vznikla v době výstavby sídliště, autorem je Jaroslav Urbánek, fontána je tvořena z kamenných bloků a oblouku z dioritu, v roce 2006 byla zrenovována.

Jezírko s Rusalkou, Kovářova ul., Praha 13, Stodůlky; ve starých Stodůlkách nad kostelem sv. Jakuba je umělé jezírko, jehož břehy tvoří vápencové bloky. Na jednom bloku vybíhajícím do vodní plochy stojí bronzová postava dívky - Rusalky, dílo Kurta Gebauera.

Fontána v Kuncově ul. ve Stodůlkách, Praha 13 - znovuzprovozněna po celkové rekonstrukci v září 2008. Pískovcová fontána ve tvaru ozdovného válce z r. 1983 je dílem sochaře Milana Váchy.

nahoru

Praha 6

Studánka Vojtěška na území Břevnovského kláštera, Praha 6; patří k nejznámějším pražským studánkám. Pověst o ní praví, že se zde sešel kníže Boleslav se sv. Vojtěchem, aby založili klášter ke cti sv. Benediktina. Její voda byla vždy považována za léčivou, zejména na nemocné oči. U studánky je zachována původní klenba z 13. st., nad níž byl v polovině 18. st. vystavěn současný pavilon. Voda ze studánky spojena s dalšími prameny vytváří potok Brusnici, který protéká Jelením příkopem. Vojtěška bylo jméno vinice nad studánkou, jejíž majitel postoupil pramen v roce 1445 opatu benediktinského kláštera.

Fontána u hotelu Diplomat, Evropská ul., Praha 6, Dejvice; dominantou bazénu s několika polokruhovými stupni je skupina bílých kamenných kvádrů různé velikosti i tvaru.

Zázračná studánka, Nad Pramenem, Praha 6, Lysolaje; známý pramen vyvěrá v údolí zvaném Housle. Je chráněn zděnou zídkou a vedou k němu nízké kamenné schůdky.

nahoru

Praha 7

Křižíkova fontána na Výstavišti, Praha 7, Holešovice; viz samostatný dokument.

Fontána ve Stromovce - v tzv. Starém parku - kruhové jezírko uprostřed s kamennou polokoulí, ze které tryská do výšky vodotrysk

Fontána s plastikami Vltavy a Fauna - Praha 7, Holešovice, u stanice metra Vltavská; nad keramickým bazénkem ve tvaru mušle stojí plastika dívky, která představuje Vltavu. Dívka poslouchá Faunovu hru na píšťalu. Faun sedí nahoře na rampě okrouhlé mísy, z níž voda přepadá dolů do bazénu. Sousoší Vltavy a Fauna vytvořili manželé Hudečkovi v r. 1985 z pálené hlíny.

Tenisová fontána na Štvanici, Praha 7, Holešovice; venkovní tenisovou halu zdobí dílo akad. sochaře Jana Bartoše. V kruhu vydlážděném čtverci je stylizovaná kovová tenisová raketa se dvěma kamennými míčky.

Fontány u Trojského zámku, Praha 7, Troja; na nádvoří před vstupním portálem je moderní fontána s bazénem, dílo Milana Míška. Mezi rameny slavného zámeckého schodiště je pod úrovní cesty bývalá kašna s dvěma slavnými sochami Gigantů, které vytvořili Jiří a Pavel Herrmannové v roce 1685. V zahradě před zámkem je hlavní kašna s fontánou, zdobena mnohými původními sochařskými prvky, vodními živočichy či lidskými postavami. Na úpravě kašny se podílel Mojmír Horyna, roubení vytvořil Jaroslav Bartoš.

nahoru

Praha 8

Kašna v parku na Karlínském náměstí, Praha 8, Karlín; mramorová kašna s dvěma kruhovými mísami nad kruhovým bazénem sem byla osazena při zřizování sadů v roce 1862. V současné době není funkční a je ve špatném stavu.

Kašna na terase Hiltonu, Praha 8, Karlín, Rohanské nábřeží; na terase hotelu směrem k Vltavě je umístěna Svobodova plastika - kovová spirála s vodní kaskádou, která je součástí bazénu s vodním hřebenem. Přepady i dno jsou dlážděny modrobílými kachlíčky.

Vodní plochy se sochami plavců a hrochů od sochaře Zdeňka Ruffera, Praha 8, Karlín, administrativní komplex Futurama Business Park, Sokolovská 136a (v místě bývalého Statistického úřadu)

Kašna v Libeňském zámečku, Elznicovo náměstí, Praha 8, Libeň; na nádvoří zámečku je kaskádová kašna z dusaného betonu a železobetonu od akad. sochaře Václava Vejdovského a Jaroslava Rejthara. Dvoudílná hranatá kašna s bronzovým chrličem a květinovým bazénem sem byla osazena v roce 1976 po úpravách nádvoří zámečku.

Fontána na Palmovce, Praha 8, Libeň; kovovou fontánu tvoří kuželová oválná mísa, z níž vychází prohnutá noha nesoucí další excentricky umístěnou menší mísu s vodotryskem. Byla instalována v roce 1965.

Fontána na Vychovatelně, Praha 8, Libeň; u labyrintu podchodů a nadjezdů křižovatky Vychovatelna v Libni je umístěna fontána, jejímž autorem je akad. sochař F. Häckel.

Fontána Květ, Praha 8, Ďáblice; fontána stojí před Domovem důchodců. Do spodní nádrže stéka voda z květu, který jakoby z ní vyrůstal.

Bazén s Pelikány, Praha 8, Kobylisy; v parku za školou je jezírko s figurami dvou pelikánů z pálené šamotové hlíny od J. Černocha z roku 1983. V současné době jsou bohužel sochy pelikánů poničené od vandalů.

nahoru

Praha 10

Fontána v Heroldových sadech, Praha 10, Vršovice; obnovené sady jsou ozdobeny stupňovitou fontánou a několika kruhovými a půlkruhovými bazény. Na jejím vrcholu jsou různě velké válce, po nichž stéká voda. Válce jsou zdobeny červeným mramorem.

Fontána u paláce Kodaňská, Praha 10, Vršovice; rozlehlý mělký bazén se systémem trysek je předělen nepravidelnými kameny. Stojí zde dvě zelené plastiky z tombaku od Věry Janouškové, jedna připomíná část stromu, druhá otevřený dopis. Je zde i plastika ze tří různě tvarovaných kamenů od sochaře Miloslava Chlupáče.

Kašna s fontánou na Kubánském náměstí, Praha 10, Vršovice; původní nefunkční fontána z r. 1976 byla rekonstruována podle projektu ing. Adolfa Godíka. Bylo použito i původní, technicky dokonalé a unikátní strojní zařízení fontány, které po rekonstrukci od r. 2000 opět slouží. Nádrž má tvar šestiúhelníku v podobě jehlanu, je obložená travertinem a mozaikou. Uprostřed je šestihraný kalich s koulí a tryskami.

Bazén s vodotryskem na Zahradním městě, Jabloňová, Praha 10, Záběhlice; uprostřed velkého mramorového čtvercového bazénu je keramický válec, který vrcholí plochou deskou s vodotryskem.

nahoru

zdroj: knihovna a kartotéka Pražské informační služby, kniha Antonína Ederera a Jana Uxy Pražské kašny a fontány a v neposlední řadě webové stránky http://www.prazskekasny.net, jejichž autorem je pan Pavel Dvořák.


Widgety

Rezervace ubytování

Datum příjezdu

Datum odjezdu

Počasí

Zataženo

Den: 0/4 °C Noc: 2/-2 °C

Zataženo s deštěm

Den: 2/6 °C Noc: 3/-1 °C

Zataženo

Den: 3/7 °C Noc: 3/-1 °C

Přeskočit na hlavní menu