Přeskočit na obsah

Jazykové verze

18. 07. 2018
Oblačno

Hlavní navigace


Královská cesta

Královská cesta je spojnice mezi královým měšťanským sídlem - Královým dvorem a Pražským hradem. Ubíraly se tudy z královského obydlí korunovační průvody českých králů, směřující do katedrály sv. Víta, i cesty poslů cizích zemí přicházejících za svým posláním. Trasa vedla od Prašné brány Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí, přes Malý rynek Karlovou ulicí na Křižovnické náměstí, po Karlově mostě do Mostecké ulice a na Malostranské náměstí. Z jeho horního rohu za kostelem sv. Mikuláše vzhůru Nerudovou ulicí na Pohořelec, odkud sestupovala Loretánskou ulicí k Hradčanskému náměstí a k západní bráně do Hradu. Odbočka z Nerudovy ulice přímo na Hrad tehdy ještě neexistovala, vznikla až v 17. st.

Prašná brána byla nejdůstojnějším vstupem do Starého Města. Nebyla součástí obranného systému hradeb, nýbrž byla založena jako ozdoba Králova dvora, který začal budovat v místě na konci 14. st. Václav IV. Sám tu bydlel trvale od r. 1383, po něm i Zikmund, Albrecht II., Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad. Jako poslední zde žil Vladislav II. Jagellonský, ten se však z obavy o vlastní bezpečnost v r. 1483 přestěhoval zpět na Pražský hrad, který nechal nákladně upravit. V r. 1635 byl v původním Králově dvoře zřízen zásluhou pražského arcibiskupa Arnošta Harracha arcibiskupský seminář s bohosloveckou a filozofickou fakultou, poté zde byla kasárna a kadetní škola. V r. 1915 byla budova zbořena.

Od středověku je Královská cesta hlavní komunikační páteří města. Po celé trase je lemována architektonicky a historicky významnými, původně románskými a gotickými, později renesančně a barokně přestavěnými domy a paláci. Mnohé z nich mají románské či gotické zbytky ve svých základech. Téměř všechny jsou zapsány v seznamu nemovitých památek. O těch nejvýznamnějších se pojednává v jiných dokumentech a z těch ostatních se lze zmínit jen o několika nejvýznamnějších či nejzajímavějších. Královská není termín historický, je to vžitý pojem. Vznikl až v r. 1955 ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů při přípravě regenerace a generální obnovy objektů na této ose.

Jedna z nejstarších pražských ulic je Celetná, jejíž pojmenování pochází asi z 13. st. podle calt, pletených housek, které zde vyráběli místní pekaři. Tudy vedla cesta ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, proto zde v budově dnešního soudu byla od 16. do 18. st. umístěna pražská mincovna. Na téže straně na protějším rohu Ovocného trhu je známý kubistický dům U Černé Matky Boží (viz samostatný dokument), dílo Josefa Gočára z let 1911 - 12. Jeden z nejvýznamnějších domů této ulice je dům Menhartovský či Šrámkův, čp. 595. Jeho raně barokní průčelí z doby po r. 1700 kryje rozlehlou budovu, v jejímž průchodu je zazděný gotický portál ze 14. st. a v nádvoří stojí dřevěná socha Herkula se lvem snad od Lazara Widmanna z pol. 18. st. Další dům, který projektoval Josef Gočár je moderní funkcionalistický dům čp. 596 (dříve Baťa). Nejcennější stavbou z výtvarného hlediska je palác Hrzánů z Harasova čp. 558 postavený na románském a gotickém podloží po r. 1700 zřejmě podle projektu Giovanniho Alliprandiho. Sochařská výzdoba pochází snad z Brokofovy dílny. Románské objekty jsou zachovány i ve sklepích Milessimovského paláce čp. 597. Jeho nejcennější částí je složitý románský objekt v západním traktu s románským portálem. Později byla budova goticky přestavěna. Zachovaly se cihlové štíty, gotický portál a okna. V r. 1756 palác přestavěl do barokní podoby Anselmo Lurago a František I. Prée. Poté ho zakoupil hrabě Milessimo Caretto. Na konci Celetné ulice pod Týnským kostelem je dům U tří králů čp. 602, který je v celém svém zdivu gotický z 2. pol. 14. st. a má i gotický krov. K němu přiléhá Týnská fara čp. 601 s gotickými štíty z doby kolem r. 1365. Za farou na rohu Staroměstského nám. je raně středověký dům U Bílého jednorožce čp. 603, goticky a renesančně přestavěný, který dostal v 18. st. pozdně barokní fasádu a patro navíc. Pod nárožím domu byla objevena románská místnost z přelomu 12. a 13. st.

Cesta pokračuje po levé straně Staroměstského náměstí (viz samostatný dokument) kolem bohatě plasticky členěných patricijských domů na Malém náměstí do Karlovy ulice. Závěr Karlovy ulice tvoří palác Colloredo-Mansfeldský čp. 189, který přestavěl žák Františka Maxmiliána Kaňky František I. Prée r. 1735. Plastická výzdoba na průčelí pochází z dílny Braunovy. Ve sklepích jsou pozůstatky románského dvorce, palác má vnitřní arkády a galerie, v nádvoří je kašna s Tritonem. Na druhé straně ulice poslední nárožní dům před areálem Klementina je dům U zlaté studně čp. 175, na jehož raně barokní fasádě jsou štukové reliéfy morových patronů od sochaře Jana Oldřicha Mayera.

Mostecká ulice byla od středověku hlavní tepnou Malé Strany. Byla lemována vznešenými stavbami feudální doby, jako byl Biskupský dvůr, zničený husity, z něhož zbyla jen věž ve dvoře domu čp. 47, nebo velkolepý palác saského vévody čp. 55 z poloviny 14. st., který Karel IV. věnoval vévodovi saskému Rudolfu I. Z té doby byla pod omítkou 1. a 2. patra objevena původní gotická fasáda domu s ostěním šesti hrotitých oken, mezi nimiž byly niky, kdysi osazené plastikami. Dům byl renesančně přestavěn po r. 1580, z té doby se zachoval krásný portál.

Západní část Malostranského náměstí zabírá dnes klasicistně přestavěný Lichtenštejnský palác. Z rohu náměstí vychází nekrásnější úsek Královské cesty a nejpůvabnější ulice Prahy - prudce stoupající Nerudova ulice (viz samostatný dokument). I zde barokní fasády překrývají původní renesanční, někde i gotické zbytky domů. Jsou zde převážně domy měšťanské a jen několik paláců. Palác Morzinský čp. 256 patří mezi nejvýznamnější pražské stavby baroka. Byl postaven na místě tří starších domů Janem Santinim-Aichlem v letech 1713 - 14. Průčelí je zdobeno plastikami Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, který vytesal sochy dvou Maurů podpírajících balkon, nad portálem poprsí Dne a Noci a na atice alegorické sochy Čtyř světadílů. Dnes sídlí v paláci rumunské velvyslanectví. Italské velvyslanectví sídlí v rozlehlém paláci Thunovském, původně Kolowratském z r. 1725. Průčelí zdobí krásný portál s heraldickou kompozicí orlů od Matyáše Bernarda Brauna. Tato nejmladší část paláce, kterou projektoval Jan Santini, navazuje na jeho starší jádro, tahnoucí se až k Zámeckým schodům, vzniklé po r. 1672 za Jana Jáchyma Slavaty snad podle projektu Francesca Carattiho. Část palácového komplexu obrácená do Zámeckých schodů je původní dům pánů z Hradce z poloviny 16. st. s půvabnými renesančními štíty.


Widgety

Rezervace ubytování

Datum příjezdu

Datum odjezdu

Počasí

Oblačno

Den: 25/29 °C Noc: 16/12 °C

Polojasno

Den: 26/30 °C Noc: 15/11 °C

Polojasno

Den: 25/29 °C Noc: 15/11 °C

Přeskočit na hlavní menu