Přeskočit na obsah

Jazykové verze

21. 09. 2018
Skoro jasno

Hlavní navigace


Městské hradby

První opevnění v Praze bylo na Pražském hradě. Za doby prvních Přemyslovců v 9. st. byl Hrad opevněn jednoduchými hliněnými valy, zesílenými na západě dřevěnými palisádami. V pol. 11. st. za Břetislava I. dostal nový silný násep z hlíny, dřeva a kamene. Teprve za Soběslava I. roku 1135 byl ohrazen silnou románskou pevnostní zdí s několika branami. Již od dob Přemyslovců bylo i město obehnáno opevněním. Středověké stavby se začaly stavět za Václava I. kolem Starého Města r. 1235, práce byly dokončeny 1253. Po r. 1257 se Přemysl Otakar II. zaměřil na Malou Stranu, Hradčany byly obehnány až v 1. polovině 14. st. Později v letech 1348 - 1350 byly vybudovány středověké gotické hradby Karla IV., které na levém vltavském břehu dosahovaly až na Újezd a Pohořelec a na pravém břehu na okraj nově založeného Nového Města.

Špatná zkušenost z třicetileté války ukázala, že gotické opevnění města bylo nedostatečné. Proto byla r. 1653 započata přeměna Prahy v barokní pevnost s citadelou na Vyšehradě. Práce byly zahájeny na pravém břehu Vltavy a ukončeny byly r. 1730 opevněním Malé Strany a Hradčan. Stavbu nového opevnění vedl generál Innocentio hrabě Conti a stavěli pražští stavebníci Carlo Lurago na pravém břehu a Santini de Bossi na levém břehu řeky. Barokní hradby se táhly od Vyšehradu přes dnešní ulici Na Slupi ke Karlovu, pak nynější ulicí Sokolskou a Mezibranskou k Národnímu muzeu, k Bulharu a přes Masarykovo nádraží na Těšnov k řece. Na levém vltavském břehu pokračovaly po svahu Letné k Brusce, odtud na severní straně se táhly Mariánské hradby, nazvané podle kostelíka P. Marie stávajícího poblíž Bruské brány, pokračovaly dále přes Prašný most, Pohořelec a Petřín dolů k Vltavě. Opevnění bylo zesíleno na levém i pravém břehu Vltavy dvaceti baštami pojmenovanými podle svatých patronů. Bašty byly hranolovité obranné věže vybíhající z opevnění a umožňující boční ostřelování útočníka. Jejich základna byla asi 6 x 6 m, váška 15 - 20 m. Barokní hradby odolaly např. obléhání Friedricha Pruského r. 1757, později však při nových způsobech vedení války neměly valného významu. Pro nedostatek financí chátraly a když začaly bránit rozvoji města, rozhodl císař František Josef I., aby Praha byla prohlášena otevřeným městem a aby byly zbořeny městské hradby. S jejich bouráním bylo započato r. 1874 mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci. Do r. 1876 bylo zbořeno novoměstské opevnění až ke Slepé bráně na konci Ječné ul. Až do začátku 20. st. se po etapách pokračovalo směrem ke Karlovu a mezi Strahovskou a Bruskou branou. Bourání skončilo r. 1930 při bourání kasáren Na Brusce. Hradby se dochovaly na Vyšehradě, zčásti na Mariánských hradbách a za Strahovským klášterem.

Součástí opevnění byly brány, jimiž se vstupovalo do města. Byly prvním objektem, který příchozí spatřil, proto, i když pevné a mohutné, bývaly také krásné a bohatě zdobené. Do většiny pražských bran se vcházelo přes vodní příkop po mostě, který se zvedal kdysi lýkovými provazy, později železnými řetězy. Brány mívaly silné železné mříže, kterými se zatarasily před nepřítelem. U zdi bran se smělo prodávat různé zboží, na jedné straně bývalo stanoviště ozbrojenců s halapartnami a v branách se vybíralo clo, nebo se tam odevzdávaly kolky neboli cejchy, což byly destičky, které obchodník koupil na celnici a které označovalo zboží, jež obchodník vezl do města. Ještě v 70. letech 19. st. se pražské brány na noc zamykaly. Opozdilci bývali vpouštěni za poplatek malými vrátky, Pražany zvanými "prasečí vrátka". 1. 3. 1838 vešlo v platnost nařízení, které upravovalo otevírání pražských bran podle roční doby. Brány se zavíraly od listopadu do února v 8 hodin večer, v březnu a dubnu v 9 hodin a od května do října v 10 hodin večer. Kdo chtěl odjet z města v noci, když byly brány uzavřeny, musel žádat o písemné povolení, tzv. Thorzettel. V době válečného nebezpečí nebo morových epidemií zůstávaly brány zavřeny. Původně měla všechna pražská města vlastní hradby s branami.

nahoru

Staré Město

Již za posledních Přemyslovců před r. 1241 za Václava I. bylo Staré Město obehnáno mohutným opevněním: za hlavní hradbou, která byla přes 2 m silná a vysoká přes 10 m s ochozem s cimbuřím, následoval parkán široký 15 - 20 m k nižší parkánové zdi, dále 25 m široký a 8 m hluboký příkop napuštěný vodou a val. Hradby měly délku asi 3,8 km, opevněná plocha byla asi 140 ha. Opevnění vedlo od Vltavy k Vltavě přes dnešní Národní třídu, Příkopy a Revoluční a mělo 11 bran. Mezi branami v pravidelných intervalech vybíhaly do parkánu čtyřboké obranné kamenné věže. U Vltavy, kde se dodnes říká Na Františku, stála brána sv. Františka, další byla na konci Dlouhé třídy brána sv. Benedikta, nedaleko ní v místech dnešního obchodního domu Kotva byla brána sv. Ambrože, v místech dnešní Prašné brány z r. 1475 tehdy stála brána Mikuláše od věže, kterou vedla do Prahy cesta od Kutné Hory. Po husitských válkách pro značné zchátrání ji nazývali Odraná. Další brána Svatohavelská u Nového tržiště byla 20 m vysoká, 16,5 m dlouhá a 9 m široká. Na vnější straně na ni navazoval zděný můstek přes příkop, který dal jméno dnešní ulici Na Můstku a který byl odkryt při stavbě metra. Poblíž kostela sv. Martina Ve zdi byla brána sv. Martina, nazývaná též Zderazská, neboť vedla do vsi Zderaz. Další byla brána sv. Štěpána při ústí dnešní ulice Karoliny Světlé, branou u kostela sv. Jana Na Zábradlí honili k plavení do Vltavy koně, u křižovnického kláštera stála brána Mostecká, na konci Kaprovy ulice brána sv. Valentina a poslední byla poblíž dnešního Čechova mostu brána Za Židovským Městem. Z bran Starého Města se dochovala brána Havelská v domě Rytířská 12 a tři obranné věže mezi Národní a Bartolomějskou ulicí.

nahoru

Malá Strana

Dnešní Malá Strana (dříve nazývaná Menší Město pražské a Nové Město) byla ze severu chráněna valy Pražského hradu. Od něj směřovalo opevnění z doby Přemysla Otakara II. z 13. st. podél dnešní Nerudovy ulice, uprostřed níž stávala do r. 1711 brána Strahovská, zvaná též Černá či Hansturkovská, která uzavírala prostor Malé Strany proti Hradčanům a Strahovu. R. 1611 však pronikli touto branou pasovští žoldnéři, kteří vyplenili a vypálili Malou Stranu. Opevnění pokračovalo dále obloukem kolem dnešní Břetislavovy ulice a podél Tržiště přes Karmelitskou ulici, kde stávala stará gotická Oujezdská brána (podle nedaleké vsi Oujezda) z r. 1257, která přetrvala i stavbu nového opevnění a rozšíření Malé Strany za Karla IV. Od Karmelitské ulice pokračovalo opevnění až k Juditinu, později Karlovu mostu k bráně mezi Malostranskými mosteckými věžemi. Zde se spojovalo s opevněním bývalého biskupského dvora. Na východě se opevnění Malé Strany táhlo od Černé věže Hradu k dnešní ulici Valdštejnské, kde stála původní Písecká brána z 13. st. Písecká brána, jejíž jméno bylo odvozeno podle osady Na Písku, ležící na dnešním Klárově, byla zbořena r. 1623 při stavbě Valdštejnského paláce. Poněvadž tato brána Malou Stranu nedostatečně chránila, byla r. 1588 zřízena nová Písecká brána Pod Bruskou nad dnešním Klárovem. Za Karla IV. v letech 1360 - 62 byla postavena Hladová zeď, která navázala na fortifikaci Hradčan. Táhla se po západním okraji Strahovského kláštera ke kostelu sv. Vavřince na Petříně a po svahu Petřína k Vltavě. Hladová zeď má výšku 6 m, šířku téměř 2 m a ve výši 4 m na vnitřní straně je ochoz chráněný cimbuřím. Na konci této zdi stávala brána Kartouzská, nazývaná též branou Újezdskou, renesančně upravená r. 1551, koncem 17. st. barokně přestavěna. Ta byla v r. 1862 zazděna a vedle ní vystavěna nová větší Újezdská brána se třemi otvory, vystavěná v novogotickém stylu, která byla po třiceti letech zbořena. Četné zbytky původního opevnění a bran se dochovaly většinou v suterénech jednotlivých domů.

nahoru

Hradčany

Hradčany byly opevněny na počátku 14. st. Po rozšíření Hradčan o Strahov a Pohořelec byla r. 1631 v Kanovnické ulici vedle kanovnického domu vystavěna brána Špitálská (či Šárecká), zbořená r. 1885. Na Pohořelci v místě dnešních kasáren stávala brána Strahovská, zvaná též Říšská, která převzala funkci bývalé Strahovské brány, stojící o něco níže v malostranském opevnění. Tudy vedlo spojení Prahy prastarou cestou do západních Čech. Brána byla postavena r. 1657 a zbořena 1898 - 99. Tudy vtrhla do Prahy r. 1620 vojska Ferdinanda II. a 1648 Švédové, aby se zmocnili Hradčan a Malé Strany. Nad Úvozem stála brána sv. Benedikta či Dlážděná a poblíž Belvedéru pak od r. 1721 podnes stojí jako jediná dodnes zachovaná Písecká brána (třetí toho jména), známá spíše jako brána Bruská (viz samostatný dokument). Další brána byla proti mostu do Hradu a k potoku Brusnici vedla brána vedle dnešního Arcibiskupského paláce. Z původního opevnění se dochovaly jen nesouvislé malé úseky hradeb a jméno ulice Mariánské hradby, která vede podél Chotkových sadů a Královského letohrádku nahoru ke Hradu přesně v místě, kudy se táhlo mohutné barokní opevnění. Dochovaly se zde čtyři bašty či bastiony, z nichž nejzajímavější je bašta sv. Maří Magdaleny na samém okraji Letenských sadů nahoře nad Klárovem, z níž se střílelo v 19. st. pražské poledne. Jakmile na věži Klementina mávli červeným praporkem, dal velitel bašty pokyn k výstřelu. Střelbou z děla se z této bašty také ohlašovalo narození potomka habsburského rodu. Při narození dcery se vypálilo 21 ran, při narození syna 121 ran. Bašta sv. Tomáše (taky na okraji Letné) a bašty sv. Ludmily a sv. Jiří jsou značně upravené a zastavěné bloky domů. V dnešní Mickiewiczově ulici stávala brána sv. Ludmily, v níž byla v 70. letech 19. st. vyhlášená restaurace Panorama.

nahoru

Nové Město

Hradby Nového Města v délce 3 430 m byly postaveny od r. 1348 do r. 1350 za 400 pracovních dní. Opevněná plocha byla 360 ha. Vstup ze Starého Města do Nového Města branou sv. Petra (též Poříčskou či Špitálskou) a branou Horskou spravovali Staroměstští. Poříčská brána stála v blízkosti místa, kde bylo vybudováno dnes zrušené nádraží Těšnov. Původně zde stála blíže Vltavy brána Špitálská (podle Špitálského pole, dnešního Karlína). Při budování barokního opevnění se ukázala být nedostatečnou, proto byla r. 1663 nahrazena novou branou, zavírající ulici Na Poříčí. R. 1858 - 59 byla nahrazena třetí branou v novorenesančním slohu. Zbořena byla r. 1875. Na východním konci Senovážného náměstí, tam, kde se říká U Bulhara, stála Horská brána či Vídeňská (podle cesty na Kutnou Horu, Jihlavu a Vídeň). Ta byla barokně přestavěna v letech 1655 - 66 a nazvána branou Novou. Další brány Nového Města spravovali Novoměstští. Byla to nejmocnější Koňská brána neboli brána sv. Prokopa, která vznikla po polovině 14. st., r. 1836 byla empírově přestavěna podle návrhu architekta Petra Nobileho a r. 1875 zbořena. Jméno Koňské brány bylo odvozeno od koňských trhů na Václavském náměstí. Branou se chodilo a jezdilo na tehdejší černokosteleckou silnici. Všechny tři tyto brány, Poříčská, Horská i Koňská byly svědky zuřivých bojů při švédském dobývání Prahy, dokázaly však odolat. Koňská brána neměla padací most, před ní byla zahrada. Na horní ploše brány byl Pražany velmi oblíbený vyhlídkový prostor. Vedla odsud parkovitě upravená promenáda zvaná "na šancích" s dětskými hřišti, stromy, lavičkami a dvěma koncertními kavárnami na jednu stranu až k Nové (dříve Horské) bráně a na druhou stranu přes Žitnou bránu až ku Slepé či Svinské bráně v Ječné ulici. Žitná brána stála při horním vyústění dnešní Žitné ulice a vedla do Vršovic a Nuslí. Jméno ulice Mezibranské dodnes na ni i na Koňskou bránu upomíná. Promenádu dal zřídit v roce 1827 tehdejší pražský purkrabí hrabě Karel Chotek. Svinská brána se původně jmenovala brána sv. Jana podle kostelíka sv. Jana ve vsi Bojiště. Kostelík byl zbořen za husitských bouří a v jeho místech byla při stavbě novoměstského opevnění postavena brána Svinská. Na prostranství u ní se konaly trhy vepřů, odtud její jméno. Při budování nového barokního opevnění byla přestavěna a nazvána Slepá podle toho, že byla pouze průchozí, nikoliv průjezdná.

nahoru

Vyšehrad

V místech zpustlého románského dvorce na Vyšehradě dal Karel IV. vybudovat honosný královský palác a v letech 1348 - 50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi a dvěma branami. Do našich časů se zachovaly zbytky brány zvané Špička, jejíž napodobeninou je Bludiště na Petříně. Pozůstatek této gotické brány se nachází na prostranství V pevnosti blízko nízkého domku, který obývala spisovatelka Popelka Biliánová. Původně se brána nazývala Horní či Táborská, neboť sem vedla cesta od Tábora přes pankráckou pláň. Brána Špička zůstala v původní podobě až do konce 17. st. Druhou původní vyšehradskou branou byla Jeruzalémská, zčásti vytesaná ve skále v ohybu táborské silnice, dnes je zazděna cihlami. Po r. 1650 byly na Vyšehradě budovány barokní cihlové hradby, dochované dodnes, které mají tvar pětihranu se šesti nárožními bastiony. Při stavbě barokní fortifikace Vyšehradu byla jako první v r. 1653 postavena na východě nedaleko Špičky brána Táborská, původně se jmenovala Nová. Brána je součástí předpevnostního útvaru. Je raně barokní, ale svým průčelím má blízko k renesanci. Vnitřní vstup do vyšehradské pevnosti tvoří následující brána Leopoldova, postavená 1676 - 78. Nalevo od ní je z příkopu vstup do kasemat. Je nazvána podle tehdy panujícího císaře Leopolda I., postavena podle plánů italského architekta Carla Luraga. Nad branou je tympanon zdobený na vrcholu mohutným kamenným orlem, po stranách dvěma kamennými lvy, uprostřed jsou tři velké znaky, z nichž nad prostředním vyčnívá habsburská koruna. Autorem kamenné výzdoby je sochař a kameník Giovanni Battista Allio. Leopoldova brána je v některých materiálech nesprávně nazývána Francouzská. Je významnou architektonickou památkou. Na protilehlé severozápadní straně Vyšehradu v místě původní brány Jeruzalémské byla jako poslední a nejmladší vystavena v letech 1841 - 42 brána Cihelná podle projektu inž. Jana Weisse. Bývala též nazývána Nová, Hřbitovní, Pražská či Vojenská. Cihelná brána patří k nejhezčím empírovým stavbám. Je z režných cihel s třemi přízemními portály a je z ní také přístup do kasemat. Tato brána spojuje Vyšehrad s Novým Městem.

nahoru


Widgety

Rezervace ubytování

Datum příjezdu

Datum odjezdu

Počasí

Skoro jasno

Den: 25/29 °C Noc: 14/10 °C

Bouřka

Den: 26/30 °C Noc: 13/9 °C

Oblačno s deštěm

Den: 15/19 °C Noc: 10/6 °C

Přeskočit na hlavní menu