Přeskočit na obsah

Jazykové verze

21. 09. 2018
Skoro jasno

Hlavní navigace


Národní kulturní památky

  • Památník českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna"

    Památník českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna" je bývalý Petschkův palác postavený v letech 1923 - 1925 podle M. Spielmanna. V letech 1939 - 1945 sídlo řídící úřadovny gestapa v Čechách. Tisíce českých antifašistů zde byly podrobeny výslechům a mučení. Všechny prostory v suterénu byly v roce 1985 upraveny jako Památník českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna" se stálou expozicí.
    NKP od 1989.

  • Památník protifašistického odboje v Kobylisích

    Areál bývalé vojenské střelnice, kde byli za 2. sv. války, zejména v době heydrichiády, hromadně popravováni čeští vlastenci a odbojoví pracovníci. Vybudován v r. 1975.
    NKP od 1978.

  • Pasionál abatyše Kunhuty

    Pasionál abatyše Kunhuty náleží do téhož historického fondu Národní knihovny České republiky v Praze jako Kodex vyšehradský. Byl vytvořen zřejmě ve skriptoriu ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě na objednávku jeho abatyše Kunhuty Přemyslovny, tehdejší přední kulturní činitelky a mecenášky v Čechách, přibližně v období let 1313 až 1321. Je bohatě iluminován. Autorem části textů je Kolda z Koldic, jeden z nejvýznamnějších autorů starší české literatury psané latinsky.
    NKP od 2006.

  • Pražský hrad

    Pražský hrad

    Pražský hrad je komplex palácových úředních, církevních, fortifikačních a obytných staveb, nádvoří a zahrad všech slohových období na ploše 45 ha.
    Původně slovanské hradiště přebudované v 11. stol. na kamenný románský hrad, přestavovaný a doplňovaný až do 18. stol. Jádro tvoří románský palác z 1. pol. 12. stol., přestavěný v 2. pol. 14. stol., s Vladislavským sálem (1486 - 1502, B. Ried) a renesančním Ludvíkovým křídlem (1503 - 1510 B. Ried); ostatní obytné budovy přestavěny v 2. pol. 18. stol. (N. Pacassi). Na místě románské baziliky vybudován chrám sv. Víta z let 1344 - 1420 (Matyáš z Arrasu a Petr Parléř) s lodí z let 1873 - 1929 (J. Mocker a K. Hilbert); svatováclavská kaple z let 1362 - 1364 (P. Parléř), renesanční kruchta z let 1557 - 1561 (B. Wohlmut) a hrobka českých králů z let 1569 - 1589 (A. Collin). Býv. klášter benediktinek u sv. Jiří založen 973 s románskou bazilikou kolem r. 1000 přestavěnou po r. 1142. Na severní straně hradu zbytky pozdně gotického opevnění z konce 15. stol. s věží Daliborkou a vstupní Černou věží z pol. 12. stol. Zlatá ulička a budova renesančně přestavěného purkrabství z r. 1555. V královské zahradě letohrádek z let 1538 - 1563 a míčovna z let 1563 - 1568.
    Od 9. stol. hrad sídlem českých knížat a králů, od 1918 prezidentů republiky.
    NKP od 1962.

  • Sídlo Poslanecké sněmovny ČR

    Sídlo Poslanecké sněmovny ČR, budovy ve Sněmovní ul. 176, Thunovské ul. 9 a 10, Tomášské ul. 8, 11 - 16 a 518 a na Malostranském nám. 6 (dům Smiřických) a 7 (Šternbernský dům); celkem tvořen 13 objekty. (Senát viz Valdštejnský palác).
    NKP od 1992.

  • Soubor zvonů a cimbálů chrámu sv. Víta v Praze

    Soubor zvonů a cimbálů chrámu sv. Víta v Praze je ucelený, velmi hodnotný historický soubor kampanologických památek tvořený 4 zvony: Zikmund (od Tomáše Jaroše z roku 1549), Václav (od Ondřeje a Matouše na Novém Městě pražském z roku 1542), Jan Křtitel (od Stanislava na Starém Městě pražském z roku 1546) a Josef (od Martina Hilgera z roku 1602), 2 cimbály (od Tomáše Jaroše z roku 1552) a 1 barokním cimbálem od Zachariáše Deitricha z roku 1735). Zvon Zikmund je významným kovoliteckým výrobkem a současně důležitým mezníkem v českém zvonařství. Jako největší zvon v Čechách se stal i důležitým národním symbolem. Zvony Václav a Jan znamenají v pražské produkci vykročení z gotických tradic výroby zvonů.
    NKP od 2006.

  • Sousoší sv. Václava

    Sousoší sv. Václava bylo postaveno v letech 1912 - 1913, práce J. V. Myslbeka, který na tomto monumentálním úkolu pracoval od r. 1898. Jezdeckou sochu sv. Václava doprovází na soklu umístěné postavy sv. Anežky, Ludmily, Prokopa a Vojtěcha. Pomník nahradil starší barokní plastiku přenesenou r. 1879 na Vyšehrad.
    NKP od 1995.

  • Stará čistírna odpadních vod v Bubenči

    Dílo anglického inženýra sira Williama H. Lindleyho, který při stavbě uplatnil své zkušenosti z budování kanalizačních staveb po celé Evropě, ale i myšlenky českých spolupracovníků. Čistírna byla spuštěna v r. 1906 a sloužila do r. 1967.
    NKP od 1. 7. 2010.

  • Staroměstská radnice včetně podzemních prostor

    Staroměstská radnice včetně podzemních prostor byla založena v roce 1338 s gotickou věží (před r. 1381), s orlojem (r. 1410 sestrojil mistr Mikuláš z Kadaně, 1490 opravil mistr Hanuš).
    Radnice těžce poškozena za květnového povstání v r. 1945, kdy vyhořelo její novogotické křídlo, které již nebylo obnoveno.
    NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského náměstí).

  • Staroměstské náměstí

    Staroměstské náměstí

    Staroměstské náměstí je ústřední náměstí Starého Města. Původně Tržiště nebo Staré tržiště (na rozdíl od Nového u sv. Havla). Od 14. stol. Rynk nebo Staroměstký rynk (na rozdíl od Malostranského). Části před radnicí se ve 14. stol. říkalo Tandléřský trh, části před kostelem sv. Mikuláše Kuří trh. V 18. stol. Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí, Velké náměstí. Po r. 1895 Staroměstské náměstí.
    NKP od 1962 spolu se Staroměstskou radnicí, Týnským chrámem a palácem Kinských - tyto budovy od r. 1992 samostatné NKP.


Widgety

Rezervace ubytování

Datum příjezdu

Datum odjezdu

Počasí

Skoro jasno

Den: 25/29 °C Noc: 14/10 °C

Bouřka

Den: 26/30 °C Noc: 13/9 °C

Oblačno s deštěm

Den: 15/19 °C Noc: 10/6 °C

Přeskočit na hlavní menu