Přeskočit na obsah

Jazykové verze

21. 11. 2018
Zataženo

Hlavní navigace


Top památky - Vyšehrad

Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. st., rozhodně později než Pražský hrad. Nicméně je opředen mnoha pověstmi, o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalšími, a tak vyvolává představu dávných věků, historické prameny se však o ničem podobném nezmiňují. Za vlády Boleslava II. zde bylo klasické přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevuje označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad), v písemných pramenech až později. Doba největší slávy Vyšehradu byla v 11. st., kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I., jehož nástupci vládli z Vyšehradu až do r. 1140. Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu. Po polovině 12. st. jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho význam. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukazovány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347. V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál, vodovod a školu. V letech 1348 - 50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami, z nichž do našich časů přetrvaly zbytky brány zvané Špička, kterou v r. 1903 podle dobových pramenů rekonstruoval Antonín Wiehl. Napodobeninou Špičky je bludiště na Petříně.

Po r. 1364 se náročně přestavoval kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Archeologický průzkum v kostele odkryl základy románské apsidy, která patřila k původní bazilice z doby po r. 1070. Bazilika měřila 110 m na délku a ve své době byla největším sakrálním objektem předhusitské Prahy. Pod podlahou kostela by měla být krypta a v ní ostatky Přemyslovců Vratislava II., jeho bratra Konráda, Soběslava I. a II., zatím však bylo pátrání po nich bezvýsledné. Poblíž chrámu jsou vidět zbytky zdiva bývalého gotického paláce Karla IV., který stál na západní straně, asi v místě dnešní travnaté plochy se čtyřmi Myslbekovými sousošími. Po vítězství husitů nad Zikmundem v boji o Vyšehrad r. 1420 byly zničeny všechny tehdejší stavby s výjimkou přestavěného kapitulního chrámu a románské rotundy sv. Martina. Rotunda byla postavena v 2. polovině 11. st., po zřízení pevnosti byla proměněna ve skladiště prachu. Měla na kahánku r. 1841, kdy měla ustoupit komunikaci mezi Novým Městem a Pankrácí, hraběti Karlu Chotkovi se však podařilo románskou rotundu uchovat. R. 1875 ji koupila vyšehradská kapitula a dala ji obnovit podle návrhu arch. Antonína Bauma. Antonín König a Jan Heřman uvnitř vymalovali nástěnné obrazy a František Sequens obraz oltářní. Dnešní vzhled je výsledkem několika oprav. Druhou nejstarší církevní stavbou Vyšehradu byla románská bazilika sv. Vavřince, jejíž zbytky byly objeveny a vykopány při archeologickém výzkumu v r. 1903 za pseudorománským portálem vedle kanovnického domu (staré děkanství) čp. 14. Byla postavena rovněž v 2. polovině 11. st.

Z gotických památek se dochovalo obvodové zdivo strážní bašty (tzv. Libušina lázeň) a již zmíněné torzo brány Špička z Karlovy doby. Bašta zvaná Libušina lázeň byla předmětem romantické pověsti o tom, že se zde Libuše koupala se svými milenci a poté je shazovala skalní proláklinou do řeky. Z vysokého ostrohu, na němž stojí tato stavba, skočil podle pověsti do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tak zachránil od popravy. Horymír se nesmířil s tím, že vladyka Křesomysl odmítl jeho žádost o zákaz dolování stříbra na Příbramsku, neboť lid zanedbával pole. Za vzpouru byl odsouzen k propadnutí hrdla. Šemík donesl Horymíra po skoku do řeky s vypětím všech sil do obce Neumětely, kde padl a kde je také pohřben. Horymírovi bylo po takovém divu odpuštěno. Podobná příhoda se prý na Vyšehradě jednou skutečně stala, když ho napadli Pasovští. Jeden z členů pasovského jezdeckého oddílu zahnán do úzkých skočil prý s koněm do řeky. Byl však zpozorován a ve vodě ubit. Podle pověsti je uvnitř Vyšehradu také jeskyně s uloženými poklady, mezi něž patří: stříbrný kůň, věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady prý jednou za sto let kvetou. Poklady hlídá český lev s dvanácti lvíčaty a čeká zde, až bude třeba jít Vyšehradu, který je symbolem české státnosti, na pomoc. Existuje však skutečný vyšehradský poklad. Je to kolekce historických dokumentů a bohoslužebných předmětů z majetku Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Jsou mezi nimi gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, měšní kalichy i obraz Vyšehradské madony. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském. U příležitosti 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava a zakladatele vyšehradské kapituly byla v r. 1992 uspořádána krátká výstava tohoto vzácného pokladu v kapli Lobkovického paláce. Nedaleko rotundy sv. Martina je původně barokní kaple Panny Marie v hradbách s kněžištěm v podobě jeskyně, novorenesančně upravená r. 1882 arch. Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Baumem. V blízkosti je barokní kaple Stětí sv. Jana v šancích.

Ferdinand III. začal po r. 1650 stavět vyšehradskou citadelu, barokní pevnost, tvořenou vysokými cihlovými hradbami ve tvaru pětihranu se šesti nárožnými baštami. Dosavadní obyvatelstvo bylo odtud vystěhováno. Staviteli byli Italové. Stavělo se podle plánů plukovníka Inocence hraběte Contiho a Josefa Priamiho z Roveratu, staviteli byli Filippo Galduzzi, Carlo Lurago a Santon Bossi. Patero hlavních bašt má za patrony světce Leopolda, Ludmilu, Rocha, Anežku a Pavla, šestá bašta nebyla dokončena. Vnější přístupová brána od Pankráce zvaná Táborská pochází z let 1655 - 56. Kousek za ní je již zmíněná Špička s částí gotické hradby a u ní nízký domek populární spisovatelky Popelky Biliánové, která kromě jiného psala vyšehradské a pražské pověsti a pořádala vycházky po památkách. Vstup do vlastní pevnosti od Pankráce tvoří Leopoldova brána (1676-78) postavená podle plánu Carla Luraga. Je zdobena pilastry a štítem se znaky, jejichž autorem je Giovanni Battista Allio. Na protilehlé straně Vyšehradu je brána Cihelná, empirová stavba z r. 1871, zvaná také Nová nebo Hřbitovní. V r. 1742 v době francouzské okupace vybudovalo zde francouzské vojsko kasematy. Pruské a rakouské armády, které zde také pobývaly, je ještě zdokonalovaly.

Úzké podzemní zděné chodby se střílnami pro vojáky s lehkými zbraněmi jsou asi 2 m vysoké, šířka chodeb je asi 1,5 m. V jednom místě, z něhož se ovládal příjezd k Vyšehradu, je památka na střílnu pro kanon. Po několika stovkách metrů úzká chodba ústí do obrovské místnosti o rozloze 330 m², která bývala shromaždištěm vojska. Dnes tento sál, zvaný Gorlice, je sochařskou galerií originálů soch z Karlova mostu. Kasematy jsou dnes veřejnosti zpřístupněny v délce asi 1kilometru, ač jsou mnohem rozlehlejší. Pruská armáda chtěla před svým odchodem z Vyšehradu pevnost zničit, a tak navezla do kasemat 133 sudů s doutnáky a poslední voják je měl zapálit a vyhodit vše do povětří. Tři udatní podskalští občané však do kasemat se souhlasem purkmistra pronikli a všechny doutnáky odnesli a zachránili Vyšehrad před zničením. Za tento hrdinský čin byli vyznamenáni Marií Terezií a dostali 200 zlatých roční renty. Do kasemat nainstaloval velmi důmyslné elektrické osvětlení sám František Křížík. Dnes je již nefunkční, ale udivuje svým dokonalým zabezpečením.

V r. 1883 se Vyšehrad stal součástí Prahy a vyšehradská pevnost byla zrušena. Tehdy byl již jen památníkem zašlé slávy minulosti. Z budov postavených v 19. st. je nejvýznamnější novogotická budova nového proboštství podle plánů pražského stavitele Josefa Niklase. Dvoupatrová budova má nad průčelím trojboký arkýř kaple sv. Klimenta s třemi okny. Kapli vysvětil probošt Václav Štulc k poctě papeže a mučedníka sv. Klimenta a obrázky sv. Klimenta a sv. Václava ji ozdobil malíř Josef Hellich. V r. 1902 se začal stavět vyšehradský tunel, který měl tenkrát spojit předměstí s vlastním městem. Tunel má oblouk o poloměru 85 m, výška je 6 m a šířka 9 m. Po levé straně byla umístěna pamětní deska a při řece vyrostla vížka s rozhlednou.

V r. 1962 byl areál Vyšehradu vyhlášen národní kulturní památkou. V r. 1991 byla část majetku v areálu navrácena vyšehradské kapitule a zbylou část vlastní a spravuje magistrát prostřednictvím samostatné kulturní organizace Správy národní kulturní památky Vyšehrad zřízené v r. 1970.

nahoru

Kontakt

V Pevnosti 159/5b
Praha 2 - Vyšehrad 128 00
Telefon: 241 410 348, 261 225 304 - Informační centrum Špička
E-mail: info@praha-vysehrad.cz
Web: http://www.praha-vysehrad.cz

nahoru

Návštěvní doba

  • duben - říjen denně          9.30 - 18
  • listopad - březen denně    9.30 - 17

pondělní provoz, celoroční provoz

nahoru

Vstupné

Cihelná brána + Kasematy, sál Gorlice + Expozice

stálá historická expozice Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění
podzemní chodby s průvodcem, výstava originálů 6 barokních soch z Karlova mostu v sále Gorlice

  • dospělí 60 Kč
  • snížené vstupné (děti 6 - 15, studenti do 26, senioři nad 65 let) 30 Kč
  • rodinné vstupné (2 dospělí + 1 až 3 děti do 15 let) 120 Kč

vchod z Cihelné brány
bezbariérový přístup
délka prohlídky: cca 45 min.

 

Gotický sklep

stálá expozice "Historické podoby Vyšehradu"

  • dospělí 50,- děti od 6 let, studenti, důchodci 30,-
  • rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 100,--
  • zdarma: děti do 6 let, novináři

Bezbariérový přístup od Starého purkrabství

Galerie Vyšehrad

různé výstavy

jednotné vstupné 20,--

  • leden, únor zavřeno
  • březen, listopad, prosinec: 9. 30 - 17
  • duben - říjen: denně 9. 30 - 18

Staré purkrabství (Citadela)

  • komorní multifunkční prostor, kapacita cca 80 míst, pokladna tel.: 222 513 842
  • Vstupné: Pohádky 80/60 Kč, Večerní pořady 100 - 180 Kč
  • kavárna Citadela

Informační centrum Špička - informace, suvenýry

Průvodcovské služby - komentovaná prohlídka Vyšehradu:
Vycházky je možné objednat nejen v českém jazyce, ale i v angličtině, němčině, ruštině, španělštině, japonštině, aj. a to e-mailem: info@praha-vysehrad.cz , či na telefonním čísle 241 410 348, nebo přímo v Infocentru Špička.
Cena za 90 minutovou vycházku s průvodcem je 120 Kč při minimálním počtu 10 osob ve skupině. Zlevněná cena pro seniory a studenty je 90 Kč při minimálním počtu 20 osob ve skupině.

nahoru


Fotogalerie

Přeskočit na hlavní menu