Přeskočit na obsah

Jazykové verze

18. 07. 2018
Oblačno

Hlavní navigace


Top památky - Staroměstská mostecká věž

Historie stavby

Za stavbu odpovídal sochař a stavitel Michael Savoyen, zeť Petra Parléře a syn architekta katedrály v Kolíně nad Rýnem. Po něm převzal dům i dílnu r. 1385 kameník Petr, který věž dokončil. Kromě hlavních projektantů a sochařů se na práci vystřídalo kolem sta kameníků. V horní části věže směrem k mostu bylo v roce 1621 vystaveno pro výstrahu 12 hlav některých z vůdců stavovského povstání, popravených na Staroměstském náměstí. Hlavy tu visely přes 10 let, sejmuty pak byly tajně v noci a pohřbeny na dodnes neznámém místě.

V roce 1648 byla věž poničena při švédském obléhání Prahy, obzvláště strana obrácená k mostu, která byla původně ozdobena sochami trůnící Madony a císaře a krále Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské. Na tuto stranu byla při následné rekonstrukci, kterou provedli v letech 1650 - 53 Carlo Lurago a Giovanni Spinetti, umístěna kamenná deska s latinským textem na památku hrdinného boje Pražanů se Švédy. K důkladné opravě došlo v letech 1854 - 78 pod vedením Josefa Mockera, přičemž věž dostala dnešní střechu se čtyřmi nárožními věžičkami. Další opravy probíhaly v letech 1952 55 a 1978. Při jedné z drobných oprav byly náhodně pod střechou objeveny dva záhadné nápisy, které nemají mezery mezi slovy a čteny zepředu i pozpátku mají stejný text. Správně psány vypadají takto: Signate, signate, mere me tangis et angis; Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Jsou tzv. magickou pastí - zaříkadlem, kterého se měly polekat zlé mocnosti. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách zejména v Itálii.

Sochařská výzdoba a symbolika

Nejníže položené sochy na věži jsou na konzolách, ukončujících oblouk brány. Na východním průčelí (tj. staroměstská strana) vlevo je lev požírající kýtu, vpravo orel požírající zajíce. Na západní straně vlevo je boj orla s gryfem, bájným ptákem, který má hlavu, krk a křídla orla a tělo, končetiny a ocas lva, vpravo lev bojuje s hadem. Gryf byl zrozen ze spojení lva a orla a tato symbolika je na věži zajímavým způsobem naznačena: v trojúhelníkovém štítu nad sochou sv. Víta je umístěna svatováclavská orlice, nad níž na konzole stojí český lev. Na svátek sv. Víta (15. 6.) dopadne stín hlavy lva na hruď orlice, čímž je zároveň symbolicky potvrzeno spojení Čech a Moravy. Na nárožích věže ve výšce asi 2m jsou drobná žertovná sousoší: vlevo je žena v hábitu a muž, jehož neposedná ruka je pod její suknicí (zlé jazyky říkají, že se jedná o mnicha a jeptišku), vpravo se muž snaží rukou prozkoumat ženino poprsí.

Vedle horní části oblouku brány směrem k věžním nárožím je zobrazen ledňáček ve věníku (osuška svázaná do uzle - znak cechu lazebnického), který je symbolem Václava IV. Ledňáček je také symbolem lidské duše, dokáže prý ochránit od blesku, rozmnožovat skryté poklady a tišit bouře. Tato přízemní část věže do „výšky jezdce na koni“ odpovídá pozemskému, hříšnému světu.

Další pás odpovídá symbolice měsíční; nad bránou na východní straně jsou znaky zemí, kterým vládl Karel IV., včetně Zhořelce a Dolní Lužice, které získal roku 1373, ale hned po jeho smrti (1378) se oddělily. Tato výzdoba tedy musela vzniknout ještě za Karlova života. Dva prostřední znaky jsou nejdůležitější: černá orlice ve zlatém poli - císař římský a stříbrný dvouocasý lev na červeném poli - král český.

První patro má skrytou symboliku sluneční; uprostřed je socha patrona mostu sv. Víta, stojící na modelu mostu, po jeho stranách sedí postavy Karla IV. (už jako starší muž) a Václava IV. (jako mladík), zastřešené trojúhelníkovým štítem zdobeným 24 kraby - symboly 24 hodin dne. Oba panovníci mají na hlavách císařskou korunu. Nad nimi jsou postavy sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda.

Sochy vznikly v období mezi l. 1380 - 1400. V roce 1854 byly neodborně restaurovány V. Linhartem a J. Heidelbergem. V roce 1978 byly nahrazeny kopiemi z umělého kamene, originály jsou vystaveny v Lapidáriu Národního muzea. Na boční straně věže (směrem ke konventu křižovníků) je od roku 1857 deska s latinským nápisem připomínajícím obnovu mostu po povodni roku 1784.

Průjezd brány sklenutý gotickým obloukem je 8 metrů široký, na jeho klenbě jsou zbytky gotické malby, které v letech 1877 - 78 domaloval Petr Maixner. Síťová klenba průjezdu je žebry rozdělena na 8 polí, v nichž je opět zobrazen ledňáček ve věníku. V dolní části je lázeňská dívka se džberem v ruce - připomínka pověsti o lazebnici Zuzaně, která vysvobodila krále Václava IV. ze sousední lázně, kde se byl umýt v době svého věznění. Z průjezdu se po točitém schodišti se 138 schody vchází do věže. Sloup, okolo něhož se otáčí schodiště, je zakončen nahoře sochou věžníka z 50. let 15. století. V prvním patře bývala patrně strážnice, odtud se kdysi spouštívala železná mříž, kterou se zavírala brána. Ve druhém patře, které sloužilo jako vězení dlužníků z lepších rodin, je od roku 1880 novogotický strop, provedený podle návrhu arch. Jana Schöbla. Okna jsou opatřena vitrážemi podle kartónů Jiřího Binka. Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m.

Výměna soch 2006

Na podzim roku 2006 byly nahrazeny kopie z méně kvalitního umělého kamene z roku 1978 novými exponáty z kvalitního hořického pískovce. Vyměněny byly sochy sv. Zikmunda, sv. Vojtěcha, sv. Víta, Karla IV. a Václava IV., lev a dvě helmice. Při výměně byl využit unikátní středověký jeřáb, který podle obrázku z bible Václava IV. sestrojili Vít Mlázovský a Petr Růžička ze společnosti Ars Tignaria.

Kolo jeřábu je poháněno lidskou silou, maximální nosnost je 700 kg. V současnosti je možno jej vidět na hradě Točník, kde bude nejprve využit při opravách hradu a poté se stane funkčním exponátem.

nahoru

Kontakt

Karlův most
Praha 1 - Staré Město 110 00
Telefon: 224 220 569
http://www.muzeumprahy.cz

nahoru

Návštěvní doba

  • říjen, březen:    po - ne 10 - 20
  • listopad - únor: po - ne 10 - 18
  • duben - září:     po - ne 10 - 22

nahoru

Vstupné

  • Dospělí: 90 Kč, sleva po předložení Opencard 10 %, dospělý návštěvník ve skupině od 10 osob 20% sleva
  • Děti od 6 do 15 let, studenti od 15 do 26 let (doklad o studiu), důchodci od 65 let: 65 Kč (s Opencard 59 Kč)
  • Děti od 3 do 6 let, invalidé ZTP, ZTP+P: 25 Kč
  • Rodinné vstupné (2 dospělí + až 4 děti): 250 Kč
  • Skupina žáků (min. 10 osob) ZŠ a SŠ: 30 Kč/os., mateřské školy: 10 Kč/os.
  • Pedagogický dozor zdarma
  • Zvláštní vstupné po předložení průkazu: zaměstnanci Magistrátu, Městské policie a držitelé Senior pasu či Senior Opencard 1 Kč

Společná vstupenka:

Základní vstupné / Snížené / Rodinné vstupné

  • Kamenné věže (platí 3 měsíce) 300 / 200 / 800 Kč
    (Svatomikulášská městská zvonice, Malostranská mostecká věž, Staroměstská mostecká věž a Prašná brána)
  • Pražské věže (platí 3 měsíce) 480 / 300 / 1100 Kč
    (Petřínská rozhledna + Zrcadlové bludiště + Kamenné věže)
  • Muzeum hlavního města Prahy (platí 3 měsíce, pro skupiny 1 týden) 580 / 350 / 1300 Kč
    (Pražské věže + hlavní budova muzea + Podskalská celnice Na Výtoni + Zámecký areál Ctěnice)

k zakoupení v pokladnách uvedených objektů
prodej vstupenek končí 30 minut před uzavřením

Délka prohlídky: cca 30 - 40 minut

nahoru

Expozice

autentické historické interiéry věže

nahoru


Fotogalerie

Přeskočit na hlavní menu