Přeskočit na obsah

Jazykové verze

21. 09. 2018
Skoro jasno

Hlavní navigace


Top památky - Staroměstská radnice s orlojem

Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. Právě zde zvolili čeští stavové roku 1458 českým králem Jiřího z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet sedm popraveno 21. 6.1621 na náměstí před radnicí (v chodníku vyznačené kříže). Značné úpravy přineslo 18. st., kdy se po spojením čtyř měst pražských roku 1784 stala radnice sídlem jednotné úřední správy města. Úprav se účastnili tito architekti: arch. Matěj Hummel, arch. Petr Nobile, arch. Pavel Sprenger, arch. Bernard Gueber, Jan Bělský a arch. Bedřich Münzberger. Téhož roku byla založena první pamětní kniha, do níž se od té doby podepisují významní návštěvníci radnice. Nejvýznamnějším jsou věnovány kopie klíčů od radnice jako symbolický klíč k hlavnímu městu. Od r. 1871 se na radnici konají svatby.

Od 1. 7. 1922 do začátku října 1941 byly na Staroměstské radnici uloženy ostatky neznámého československého vojína ze hřbitova u Zborova. Na rozkaz K. H. Franka byl za okupace hrob neznámého vojína odstraněn. V posledních dnech okupace byla radnice centrem povstání, v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Radnice byla 7. května 1945 ostřelována a zapálena. Východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu bylo zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple. V přízemí zničen i archiv hl. m. Prahy, knihovna a cenné sbírky. K 30. výročí osvobození byla pobořená část radnice upravena, konzervována a zazděné okno opatřeno mříží a pamětními deskami. Autor úprav ing. arch. J. Koreček a ak. sochař J. O. Lankáš. Již vícekrát byly vypsány soutěže na dostavbu zničené části, nikdy se však k tomu nepřistoupilo. Požár kupodivu nezničil výtah v radniční věži z r. 1927, který byl unikátem, jenž dlouho sloužil. Do svých sbírek jej převzalo Národní technické muzeum a v r. 2000 byl konečně zprovozněn v hlavním schodišti a v radniční věži nový výtah s bezbariérovou úpravou.

Za dobu své existence prošla radnice vývojem všech slohových období. Dnes je tvořena blokem domů z různých dob, které byly postupně připojovány. Základem jsou domy románské, jejichž pozůstatky se nacházejí v suterénech. Převažujícím slohem v interiérech i exteriérech je však gotika. Jádrem radnice je gotický nárožní dům Wolflina z Kamene z konce 13. st. Má bohatě zdobený gotický portál a okno se znakem Starého Města a Českého království. K němu byla přistavěna mohutná hranolová věž 69,5 m vysoká, dokončená r. 1364, na níž byl později umístěn orloj. Do jejího tělesa byla v prvním patře vystavěna kaple s bohatě zdobeným arkýřem, vysvěcená 1381 a dodnes zachovaná. Kaple byla dříve přístupná přes první patro radniční věže, v současné době je z tohoto místa vidět komůrka s apoštoly orloje. Prostor kaple tvoří příčně položená loď a pětiboký arkýř. Nad vstupním portálem do kaple je umístěn emblém - věneček nesený dvěma ledňáčky a písmenem E - známý motiv Václava IV. E je patrně iniciála královny Eufemie (Žofie) a vztahuje se k její korunovaci r. 1400. Z vnějšku na nároží arkýře je kopie pozoruhodné gotické sochy tzv.Staroměstské madony, příkladné ukázky sochařství z konce 14. st. Arkýř patří k nejkrásnějším památkám naší gotiky 2. poloviny 14. st. Je pokryt množstvím plastické dekorace s motivy lidských tváří a zvířat. Plastiky českých patronů pocházejí z 18. st.

V průčelí radních domů se v přízemí uplatňují lomené arkády bývalých podloubí. Další tzv. západní dům zdobí krásné renesanční trojdílné okno s nápisem Praga caput regni (Praha hlava království). Bylo vytvořeno po roce 1526. Za ním se nachází svatební síň. Nad ním je v kameni tesaný úplný znak Starého Města pražského. Pod hlavní římsou se táhne pás 19 znaků v kameni tesaných, uprostřed se opět opakuje znak Starého Města pražského. Jednotlivé znaky se podle počtu přisuzují konšelům. Další dům s novorenesanční fasádou a dvěma vysokými okny do velké zasedací síně má nad okny nápis: Pamětlivi důstojnosti o nejlepší se snažte (překlad). Uprostřed fasády je znak Starého Města. Původní skladba kupeckých domů se dochovala i ve vnitřní dispozici sklepů a přízemí radnice, včetně gotických žebrových kleneb loubí a průjezdů z 13. a 14. st. Tak v podzemí rohového domu U kohouta je původní dvoudílné románské přízemí z doby kolem r. 1200. Z řady vystupuje dům U minuty s podloubím, pův. gotický, renesančně přestavěný, zdobený figurálními sgrafity z počátku 17. st., objevenými pod barokní omítkou až r. 1905.

Nejcennější památkou radnice a středem všeho bývalého dění je radní síň (též radní světnice) z druhé poloviny 15. st. Vstup krášlí renesanční mramorový portál s nápisem Senatus. Dochoval se zde trámový strop s bohatou renesanční výmalbou kazet z 2. poloviny 16. st. a s pozlacenými řetězy. Cennou prací české vrcholné gotiky je plastika trpícího Krista z r. 1410 Ecce homo, umístěná na pozdně gotické bohatě řezané konzole s andělem, který nese nápis Synové člověka, suďte spravedlivě (Juste iudicate filii hominis). Do portálů nad dveřmi jsou vsazeny městské znaky a na dřevěném obložení stěn je rozvěšeno 46 cechovních a 12 městských erbů, částečně z 15. a 16. st., částečně jsou doplněny v 19. st. Jsou zde krásná barokní kachlová kamna. Další památné místnosti ve 2. patře jsou Jiříkova a Brožíkova síň.

Jiříkova síň má název podle busty krále Jiřího z Poděbrad (autor Tomáš Seidan z roku 1873). Na stěnách cenné nástěnné malby z počátku 15. st. Úprava síně pochází z 30. let 20. st., architekt Pavel Janák. Na stěně obraz Pohled z Petřína, autor Karel Liebscher, 1902.

Brožíkova síň byla upravena r. 1910, arch. Josef Chochol. Slouží jako zasedací síň a zabírá celý půdorys domu a výšku dvou pater. Jméno má podle autora dvou rozměrných olejových obrazů na plátně (8 x 5 m), Václava Brožíka: Mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem a Volba Jiřího z Poděbrad českým králem. Modelem pro Husovu tvář byl poslanec Engel, na druhém obraze jsou postavy s tváří Riegrovou, mecenáše Olivy, J. J. Kolára, M. Tyrše, poslance Mattuše, profesora Stupeckého i vlastní tvář autora obrazu a jeho otce. Předsálí je zdobeno dvěma Brožíkovými lunetami, původně návrhy pro Pantheon Národního muzea: Karel IV. zakládá v Praze univerzitu (7. 4. 1348) a J. A. Komenský na radnici v Amsterodamu roku 1657 předkládá městské radě své pedagogické spisy. Vstupní vestibul s gotickou klenbou byl v roce 1909 vyzdoben malbami podle kartonů Mikoláše Alše na téma Libušino proroctví a Hold Slovanstva městu Praze. Malby podle kartonů vypracoval malíř Jan Špilar. V r. 1937 je provedl v mozaice malíř Stanislav Ulman, nástropní mozaiku provedl arch. Jan Tumpach. Za vchodem v radnici je umístěna kopie Myslbekova sousoší Lumír a Píseň. Křížová chodba se svými gotickými prostorami slouží jako výstavní síň.

Orloj

Pro návštěvníky je pozoruhodný především orloj na jižním boku radniční věže. Zhotovil jej r. 1410 Mikuláš z Kadaně a zdokonalil koncem 15. st. mistr Hanuš z Růže. Podle Jiráskovy pověsti sestrojil orloj mistr Hanuš. Poté ho nechali pražští radní oslepit, aby nemohl vyrobit jeho kopii. Za to se mistr Hanuš pomstil tak, že orloj zastavil. Orloj se ve skutečnosti zastavil r. 1865 a tehdy hrozilo, že bude odstraněn. Naštěstí pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit a stal se jeho správcem on i jeho potomci. Orloj má tři části: nejvýše jsou mechanické figury. Každou hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut. V levém okně z pohledu vnějšího diváka se jako první objevuje sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichech, sv. Ondřej s křížem ve tvaru X, sv. Filip s křížem, sv. Jakub s valchou, a v pravém okně sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží, sv. Barnabáš se svitkem.

Při požáru v květnu 1945 byly zničeny všechny figury orloje, které vytvořil Eduard Veselý. Původní figurky z raně barokního období jsou zčásti zachovány v Muzeu hl. m. Prahy. Nahradily je dřevěné sošky apoštolů, které vytvořil v roce 1948 řezbář Vojtěch Sucharda. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů ve dvou okénkách. Kývá na Turka - alegorie Rozkoše, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec - alegorie Lakomství - pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí a vedlejší Marnivec - alegorie Marnivosti - se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá - probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet. Na úrovni kalendářní desky jsou usazeny nepohyblivé dřevěné sošky nazvané Filosof - alegorie Filosofie - s brkem, Hvězdář - alegorie Astronomie - s dalekohledem, Kronikář - alegorie Rétoriky - s knihou a Archanděl Michael s plamenným mečem. Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes. Její originál je uložen v Muzeu hl. m. Prahy a na radnici je osazena kopie od Bohumila Číly z roku 1946. Kromě několika časů ukazují hodiny i astronomické údaje. Pohyb figur vzniká obdobně jako u hodin kukaček. Mechanismus je umístěn na zdi radnice v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče: jeden má orlojník, druhý je na magistrátu. Ve stroji se dochoval velký počet funkčních původních součástek. Je to jedinečná a unikátní technická památka. Do konce války se orloj natahoval klikou, pak byl připojen na elektromotor. Na stejném principu pracuje ještě londýnský Big Ben.

Orloj ukazuje čtyři druhy času

Čas středoevropský (staroněmecký) - ukazuje ho sluneční ručička, je označen římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas odbíjejí hodiny teprve od rekonstrukce v r. 1948. Předtím se řídily časem staročeským, kdy západem Slunce začínal nový den (zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry). Čas babylonský (nestejný) - v létě jsou hodiny delší než v zimě, poněvadž tento čas trvá od východu do západu Slunce. Pražský orloj je jediný na světě, který umí tento čas měřit. Čas hvězdný se ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části fasády je umístěn kalendářní ciferník. Ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce. Nahoře ve věži jsou od r. 1805 hodiny. Je zde ochoz pro návštěvníky s vyhlídkou na Staré Město. Od září do listopadu 2005 byl orloj opraven a restaurován, byla provedena rekonstrukce hodinového soustrojí, astronomického číselníku a Mánesova kalendária. V r. 2010 slaví orloj 600. výročí.
Staroměstská radnice je národní kulturní památkou.

nahoru

Kontakt

Staroměstské náměstí 1/3
Praha 1 - Staré Město 110 00
Telefon: 236 002 629, 775 443 438 - 9, 775 855 039

Web: http://www.staromestskaradnicepraha.cz

nahoru

Návštěvní doba

Upozornění:

  • V úterý 30.9.2014 budou historické sály z reprezentačních důvodů otevřeny pro veřejnost pouze do 13 hodin.
  • Ve středu 1.10.2014 budou historické sály z reprezentačních důvodů otevřeny pro veřejnost pouze do 13:30 hodin. Radniční věž bude v tento den rovněž krátce uzavřena od 15:30 do 16:45 hodin.
  • Ve čtvrtek 2.10.2014 budou historické sály z reprezentačních důvodů otevřeny pro veřejnost do 16:00 hodin.
  • V pátek 3.10.2014 budou historické sály zavřeny z reprezentačních důvodů od 12:30 do 15:00 hodin.

leden - prosinec:

  • sály:    po 11 - 18, út - ne 9 - 18
  • věž:     po 11 - 22, út - ne 9 - 22

Bezbariérový přístup do věže: bezbariérový výtah z přízemí do 3. patra - na něj navazuje samostatný výtah do věže radnice - mezi oběma výtahy je umístěna pojízdná plošina

Historické sály bezbariérový přístup nemají.

Večerní prohlídky Staroměstské radnice

  • Září
    v českém jazyce:
    13. a 27. 9.
    v anglickém jazyce: 6. a 20. 9.
    v německém jazyce: 12. 9.
  • Říjen
    v českém jazyze:
    11. a 25. 10.
    v anglickém jazyce: 4. a 18. 10.
    v německém jazyce:  3. a 31. 10.

nahoru

Vstupné

Velký radniční okruh s průvodcem: sály, kaple (v kapli prohlídka 12 apoštolů), podzemí

  • základní: 100 Kč
  • děti 6 - 15 let: 50 Kč
  • studenti, důchodci nad 65 let: 70 Kč
  • děti 3 - 6 let, ZTP, novináři a důchodci nad 75 let 20 Kč
  • rodinné vstupné: 210 Kč (2 dospělí s až 4 dětmi do 15 let)
  • skupiny žáků (max. 30 + 2 osoby pedag. doprovod): ZŠ 520 Kč, MŠ 310 Kč, SŠ a VŠ studentů 1050 Kč

Jednotlivé sály

  • kaple 30 Kč (zvýhodněné: 20 Kč)
  • historické sály 50 Kč (30 Kč)
  • podzemí 50 Kč (30 Kč)
  • skupinové vstupné (min. 10 osob + 1 doprovod) za osobu 70 Kč

Věž (bez průvodce)

  • základní vstupné 110 Kč
  • děti (6 - 15 let), studenti a důchodci nad 65 let 70 Kč
  • děti 3 - 6 let, ZTP, novináři a důchodci nad 75 let 30 Kč
  • rodinné vstupné (2 dospělí + max. 4 děti do 15 let) 210 Kč
  • skupiny žáků (max. 30 + 2 osoby pedag. doprovod): ZŠ 520 Kč, MŠ 310 Kč, SŠ a VŠ studentů 1050 Kč
  • Po předložení Opencard sleva 10 %

Vstupenky se prodávají v 1. a ve 3. patře a u vstupu do stoky. Eura se nepřijímají.
Prodej vstupenek končí 30 minut před uzavřením.

  • Kombinované vstupné (historické sály, podzemí, věž) 160 Kč

Délka prohlídky obou objektů cca 90 - 120 minut.

  • Večerní prohlídky Staroměstské radnice

Konání dle vypsaných termínů
Začátek ve 20:00 hodin
Délka cca. 90 minut
Jednotné vstupné 160 Kč.
Vstupenku lze zakoupit v pokladnách Staroměstské radnice v den konání prohlídky, přes eshop portálu, nebo jej zarezervovat na emailové adrese staromestskaradnice@prague.eu.

nahoru

Expozice

Historické sály
Brožíkův, Jiříkův

Gotická kaple s pohledem na figury apoštolů
dlouhodobě vystaven model Mariánského sloupu

Gotická věž s vyhlídkou - ochoz ve výšce 41 m

Orloj
12 apoštolů, kalendárium, provoz každou celou hodinu 9 - 23 hod.

Románsko-gotické podzemí radnice
náznaková historická expozice

nahoru


Fotogalerie

Přeskočit na hlavní menu