Vyšehradský hřbitov a Slavín

           Ze starého vyšehradského hřbitůvku z roku 1660 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Hřbitov zde stál již v roce 1260. Svou dnešní podobu získal v roce 1869 a patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům. Má rozlohu 0,81 ha. Antonín Barvitius navrhl mramorové hrobky na jižní a východní straně hřbitova a Antonín Wiehl navrhl arkády, které byly postaveny podle italského vzoru kolem okraje hřbitova. Křížovou klenbu malbami zdobených arkád nesou toskánské sloupy z pískovce. Hlavní cesta vede hřbitovem ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů. S myšlenkou vystavět společnou hrobku přišel spolek Svatobor, bylo to v roce 1862 a v jeho čele stál František Palacký. Slavín byl postaven v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder v letech 1892 – 03: nad ústředním pomníkem Slavína je umístěn sarkofág, nad nímž se sklání alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Po stranách pomníku jsou dvě sochy, představující na levé straně Vlast truchlící a po pravé straně Vlast vítěznou. Na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl básník Julius Zeyer v roku 1901, který je autorem veršů na soklech postranních soch: „Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací, Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá“. Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: "Ač zemřeli, ještě mluví."

VE SLAVÍNĚ JSOU POHŘBENI

Julius Zeyer (1841 – 1901), básník, spisovatel a překladatel

Tomek Wácslav Wladiwoj (1818 – 1905), historik

Píč Josef Ladislav (1847 – 1911), historik a archeolog

Sládek Josef Václav (1845 – 1912), básník a překladatel

Vrchlický Jaroslav (1853 – 1912), básník a překladatel

Král Josef (1853 – 1917), profesor klasické filologie na UK

Svobodová Růžena (1868 – 1920), spisovatelka

Novák Jan V. (1853 – 1920), literární historik

Klecanda Jan (1855 – 1920), spisovatel a novinář

Myslbek Josef Václav (1848 – 1922), sochař, autor pomníku sv. Václava na Václavském nám.

Štursa Jan (1880 – 1925), sochař

Gruber Josef (1865 – 1925), profesor ekonomie na právnické fakultě UK

Hynais Vojtěch (1854 – 1925), malíř, autor opony Národního divadla

Destinnová Ema (1878 – 1930), zpěvačka, sólistka Národního divadla a Metropolitní opery v New Yorku

Hilbert Kamil (1869 – 1933), architekt

Hilbert Jaroslav (1871 – 1936), dramatik

Klášterský Antonín (1866 – 1938), básník a překladatel

Mucha Alfons (1860 – 1939), malíř

Kubelík Jan (1880 – 1940), houslový virtuos, otec dirigenta a skladatele Rafaela Kubelíka

Křižík František (1847 – 1941), elektrotechnik a vynálezce

Hujer Oldřich (1880 – 1942), profesor filologie na UK, autor prací o srovnávací indoevropské a slovanské jazykovědě

Kafka Bohumil (1878 – 1942), sochař a medailér

Svoboda František Xaver (1860 – 1943), spisovatel

Hora Josef (1891 – 1945), básník, novinář a překladatel

Gočár Josef (1880 – 1945), architekt

Špála Václav (1885 – 1946), malíř

Toman Karel (1877 – 1946), básník

Heřman Jan (1886 – 1946), klavírní virtuos

Šaloun Ladislav Jan (1870 – 1946), sochař, autor pomníku Jana Husa na Staroměstském nám.

Engelmüller Karel (1872 – 1950), divadelní kritik a historik

Zítek Vilém (1890 – 1956), pěvec – bas Národního divadla

Kocián Jaroslav (1883 – 1950), houslový virtuos

Pujmanová Marie (1893 – 1958), spisovatelka

Lauda Jan (1898 – 1959), sochař

Honzík Karel (1900 – 1960), architekt

Pujman Ferdinand (1899 – 1961), režisér Národního divadla

Mařák Otakar (1872 – 1939), zpěvák – tenorista Národního divadla

Hoffmann Karel (1871 – 1936), houslista, primárius Českého kvarteta

Kubín Josef Štefan (1864 – 1965), spisovatel, etnograf, sběratel lidové slovesnosti

Fragner Jaroslav (1898 – 1967), architekt

Pelc Antonín (1895 – 1967), malíř

Kubla Richard (1890 – 1964), zpěvák – tenorista Národního divadla

Novák Vojta (1886 – 1966), herec a režisér Národního divadla

Beníšková Otilie (1882 – 1967), herečka Národního divadla

Štěpánek Zdeněk (1896 – 1968), herec Národního divadla

Maxián František (1907 – 1971), klavírní virtuos

Ungrová Kamila (1887 – 1972), sólistka opery Národního divadla

Vejražka Vítězslav (1915 – 1973), herec Národního divadla

Strnadel Antonín (1910 – 1975), malíř

Kohout Eduard (1889 – 1976), herec Národního divadla

Boháč Ladislav (1907 – 1978), herec Národního divadla

Marvan Jaroslav (1901 – 1974), herec Národního divadla

Bednář Václav (1905 – 1987), pěvec – baryton Národního divadla

Kubelík Rafael (1914 – 1996), dirigent České filharmonie a skladatel, po roce 1948 v exilu

Nedbal Oskar (1874 – 1930), dirigent a hudebník

Höger Karel (1909 – 1977), herec Národního divadla

          Někteří významní jedinci byli do Slavína přeneseni až několik let po smrti z jiného hrobu, např. Otakar Mařák, jiní si nepřáli být sem pohřbeni, např. Jan Neruda. Jména posledních pěti osobností se na desku Slavína nevešla, nejsou zde uvedena. O Slavín a o hroby dalších 12 významných osobností se stará spolek Svatobor, který obnovil svou činnost v roce 1990.

          Na vyšehradském hřbitově je pohřbeno na 600 významných osobností – spisovatelů, vědců, básníků, výtvarných umělců, skladatelů, herců, lékařů, politiků aj., jejichž náhrobky jsou vynikajícími uměleckými díly. Např. na náhrobku Josefa Čapka je uvedeno, že má "hrob v dáli", neboť zemřel na pochodu smrti v koncentráku. Na pomníku Vítězslava Nezvala a jeho syna Roberta, tragicky zahynuvšího před otcem, je portrétní hlava básníka, kterou ztvárnil sochař Otakar Švec. Herec Vlastimil Fišar má náhrobek od Olbrama Zoubka, hrob krasobruslařky Hany Maškové zdobí okřídlené ženské torzo od Jana Štursy, hrob herečky Jany Rybářové plastika Zamyšlená od Jana Hány. Dr. Milada Horáková, popravená komunisty, zde má symbolický hrob s bustou – bílým náhrobkem, který dal vytvořit Klub protifašistických bojovníků. Ostatky Ferdinanda Peroutky sem byly v roce 1993 převezeny z New Yorku, kde zemřel. Karel Čapek a jeho žena Olga Scheinpflugová mají náhrobek ve tvaru Božích muk s otevřenou knihou a znakem Československé republiky, který zde kupodivu vydržel po celý protektorát. Na jejich hrobě je malá mistička, "aby z ní mohli ptáci pít". Také hrob spisovatele a dramatika Františka Langera, milovníka slunečních hodin, je pozoruhodný. Je osazen slunečními hodinami s latinským nápisem: Non numero horas nisi serenas (Počítám jen šťastné hodiny). Navíc je do nich včleněno znamení ryby a lva – měsíc narození a smrti Františka Langera. Hrob Karla Hynka Máchy sem byl přenesen těsně před začátkem 2. světové války v roce 1938 z obavy před rozpínavostí německého nacismu z Litoměřic i s klasicizujícím pomníkem s nápisem: Dalekáť cesta má, marné volání. Malíř Mikoláš Aleš má na pomníku svou bustu od Bohumila Kafky. Václav Hanka, tvůrce Rukopisu Královédvorského a Zelenehorského, zde má svůj hrob od spolku Svatobor s jeho symbolem – tři ruce držící se kruhu znázorňující heslo spolku: „Pomáhej, osvěcuj, pamatuj“. Na pomníku je vyryto Hankovo osobní heslo: „Národy nehasnou, dokud jazyk žije“. Lékař a fyziolog světového jména Jan Evangelista Purkyně má na hrobě na vrcholu pylonu postaveného rovněž Svatoborem latinské motto své buněčné teorie: „Vše živé pochází z vejce“. Je zde i jeho osobní heslo: „Pokud a kde Bůh žíti povelí, buď věren Bohu, vlasti, příteli“. Na hrobě básníka a revolucionáře z roku 1848 Josefa Václava Friče je dobové heslo radikálního demokrata: „Kéž by tu se mnou v jeden hrob zapadlo neštěstí mého národa“. Sochař Václav Levý a sochař Břetislav Benda mají na hrobě své vlastní plastiky. Jan Neruda si nepřál odpočívat ve Slavíně, proto má podle svého přání a především zásluhou své hospodyně hrob pod širým nebem, ač měl být jako první pohřben do Slavína. Hrob Boženy Němcové zdobí autorčina reliéfní podobizna v bronzovém oválném medailonu a reliéfní výjev z Babičky od sochaře Tomáše Seidana a medailéra Václava Seidana upravený ve spolupráci s Josefem Václavem Myslbekem. Od Josefa Václava Myslbeka je pohřební busta na hrobce největšího českého nakladatele Jana Otty, bronzová výzdoba a busta na hrobě Františka Ladislava Riegra, dále portrétní reliéf na hrobě spisovatele a pedagoga Jana Karla Škody a reliéf s Madonou orodující na hrobě architekta J. P. Šebka. Spisovatel Václav Beneš Třebízský má na hrobě vynikající plastiku Žal od symbolisty Františka Bílka. Ladislav Šaloun vytvořil bustu skladatele na hrobě Antonína Dvořáka s motivem smuteční vrby a harfy a reliéf Nejsvětější Trojice na hrobě rodiny Jeřábkovy, jakož i sochu Ženy sypající růže na hrob z bílého mramoru pro rodinu Mílovu. Otakar Španiel je tvůrcem bust na hrobech houslových virtuosů Ferdinanda Lauba a Františka Ondříčka. Bohumil Kafka vytvořil sochu Anděla smrti pro rodinu Jiráskovu. Tuto galerii soch pod širým nebem doplňují plastiky Josefa Maudra, Bohuslava Schnircha, Stanislava Suchardy (vlastní hrob), Otakara Švece, Václava Levého, Čeňka Vosmíka, Jana Štursy, Karla Lidického a dalších.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI POHŘBENÉ NA VYŠEHRADSKÉM HŘBITOVĚ (MIMO SLAVÍN)

(podle knihy Petra Kovaříka Klíč k pražským hřbitovům; poslední údaj znamená umístění hrobu):

Adámek Rudolf (1882 – 1953), malíř, 8B-30

Adamíra Jiří (1926 – 1993), herec Národního divadla, autor plastiky Olbram Zoubek, 10C-86

Aleš Mikoláš (1852 – 1913), malíř, autor portrétní busty Bohuslav Kafka, 12B-60

Ančerl Karel (1908 – 1973), šéfdirigent České filharmonie, 6D-59

Babánek Emanuel (1830 – 1900), poslední vyšehradský purkmistr, 10A-22

Bartík Otakar (1868 – 1936), baletní mistr Metropolitní opery v New Yorku, 5E-88

Bartůněk Václav (1899 – 1985), probošt Kapituly Všech svatých, 13-jeptišky

Bass Eduard (1888 – 1946), spisovatel, 9A-10

Beaufort Edvard (1860 – 1941), nakladatel, 14-39

Bělčík Bruno (1924 – 1990), koncertní mistr České filharmonie, 6H-111

Bělohoubek Augustin (1847 – 1908), profesor chemie ČVUT, 10D-123

Bělský Václav (1819 – 1878), právník, primátor Prahy, 2A-21

Benda Břetislav (1904 – 1980), sochař, 3B-9, na hrobě jeho vlastní dílo

Beneš Josef (1905 – 1979), politik a probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Beneš Vincenc (1883 – 1979), ak. malíř, 2A-9

Benoniová Hana (1868 – 1922), herečka Národního divadla, 10C-74

Berlík (vl.jm. Brdlík) Jan (1892 – 1972), sólista Národního divadla, 14-33

Bican Josef (1913 – 2001), fotbalista

Bilianová Popelka (1862 – 1941), spisovatelka, autorka Pražských pověstí, žila v domku na Vyšehradě, 9D-92

Blachut Beno (1913 – 1985), pěvec Národního divadla, 14-37

Boháč Jan Nepomuk (1888 – 1968), hudební skladatel a probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Bradáč Karel (1918 – 1973), spisovatel, 11B-66

Bráf Albín (1851 – 1912), profesor národohospodářství UK, 14-10

Bráfová-Riegrová Libuše (1860 – 1930), manželka předešlého, dcera F. L. Riegra, 14-10

Branald Richard (1876 – 1950), herec, režisér, otec spisovatele Adolfa B., 11B-73

Branaldová Marie (1887 – 1962), herečka, matka spisovatele Adolfa B., 11B-73

Brauner František (1810 – 1880), právník, politik, 6H-100

Braunerová Augusta (1817 – 1890), mecenáška, žena předešlého, matka Zdenky B., první zpopelněná Češka, 6H-100

Braunerová Zdenka (1858 – 1934), malířka, 6H-100

Brotánek Miroslav (1916 – 1987), malíř, 5E-84

Brož František (1896 – 1962), skladatel, 9A-21

Brož Josef (1904 – 1980), malíř, 2A-17

Brzková Terezie (1875 – 1966), herečka, 11B-47

Burian Emil František (1904 – 1959), režisér a hudební skladatel, 5CH-173

Burian Vlasta (1891 – 1962), herec

Čapek Josef (1887 – 1945), malíř a spisovatel, symbolický hrob v dáli, zemřel na pochodu smrti, 8A-27

Čapek Karel (1890 – 1938), spisovatel; návrh pomníku ve tvaru božích muk s otevřenou knihou a znakem Československé republiky je od Josefa Čapka a O. Kerharta, 12B-47

Čech Svatopluk (1846 – 1908), spisovatel, na hrobě portrétní socha od Jakuba Obrovského, 15A-3

Čermák František (1822 – 1884), malíř, 5H-140

Černocký Bohuš (1902 – 1984), děkan Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Černý Tomáš (1840 – 1909), právník, primátor Prahy, 9A-26

Červinková-Riegrová Marie (1854 – 1895), spisovatelka, překladatelka, dcera F. L. Riegra, 14-10

Deyl Rudolf ml. (1912 – 1967), herec, 6A-18

Deyl Rudolf st. (1876 – 1972), herec, 6A-18

Dobiáš Václav (1909 – 1978), hudební skladatel, 5E-68

Doucha František (1810 – 1884), básník, překladatel, 5B-33

Drahoňovský Josef (1877 – 1938), sochař, na hrobě umělcovo vlastní sousoší Rozhovor, 12A-32

Dvořák Antonín (1841 – 1904), skladatel, návrh hrobky a busta jsou dílem Ladislava Šalouna, 14-36

Ehrenberger Josef (1815 – 1881), spisovatel, kanovník Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Emler Josef (1936 – 1899), historik, archivář hl. m. Prahy, 14-15

Fabiánová Vlasta (1912 – 1991), herečka Národního divadla, 6G-88b

Farský Josef (1851 – 1910), sídelní kanovník vyšehradský, 8A-18

Farský Josef (1826 – 1889), litograf, 2B-11

Fibich Zdeněk (1850 – 1900), hudební skladatel, návrh pomníku od Josefa Fanty, 6H-137

Fibichová Betty (1846 – 1901), sólistka Národního divadla, žena Zdeňka F., 6H-137

Fišar Vlastimil (1926 – 1991), herec, na hrobě plastika Olbrama Zoubka, 12A-21

Fischer Petr (1809 – 1892), smíchovský starosta, donátor a zakladatel Slavína, 2C-2

Folprecht Zdeněk (1901 – 1961), skladatel a dirigent Národního divadla, 10D-114

Forscheim J. O. (1843 – 1907), herec, nejstarší syn J. K. Tyla, 11A-39

Frič Josef Jan (1861 – 1945), botanik, zakladatel hvězdárny v Ondřejově, pomník od Josefa Fanty

Frič Josef Václav (1829 – 1890), básník, revolucionář 1848, 3D-24

Frída Bedřich (1855 – 1918), dramaturg Národního divadla, bratr Jaroslava Vrchlického, 12B-59

Frída Myrtil (1919 – 1978), filmový historik, 12B-59

Fučík Bedřich (1900 – 1984), liter. kritik, spisovatel, 6D-48

Fürst Jindřich (1873 – 1943), malíř, 13A-8

Glázrová Marie (1911 – 2000), herečka Národního divadla, žena Eduarda Hakena, 14-37

Groh František (1863 – 1940), prof. filologie UK, 5C-38

Groh Ludvík (1866 – 1941), probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Grund Antonín (1904 – 1952), liter. historik, editor Erbenova díla, 10A-2

Hais Týnecký Josef (1885 – 1964), spisovatel, 12B-33

Haken Eduard (1910 – 1996), operní pěvec Národního divadla, 14-37

Hálek Vítězslav (1835 – 1874), básník, 9A-26

Hanka Václav (1791 – 1861), básník, podezřelý z padělání Rukopisů královédvorského a zelenohorského, 6B-27

Henner Kamil (1895 – 1967), prof. neurologie UK, 14-30

Hermanová Ljuba (1913 – 1996), herečka, zpěvačka, 6G-88b

Herold Josef (1850 – 1908), intendant Národního divadla, 14-49

Heyduk Adolf (1835 – 1923), básník, návrh pomníku od Josefa Fanty, portrétní deska od Stanislava Suchardy, 3D-23

Heyrovský Jaroslav (1890 – 1967), prof. fyzikální chemie UK, nositel Nobelovy ceny za objev polarografie, pomník podle návrhu B. Hanáka, 13D-28

Hladík Karel (1912 – 1967), sochař, na hrobě vlastní pomník Katedrála, 8A-14

Hlaváček Bohumil (1872 – 1958), sochař, 5F-115

Hlobil Emil (1901 – 1987), skladatel, portrétní busta od H. Zaorálkové, 7A-44

Hnátek Antonín (1908 – 1978), malíř, 10C-75

Holý Miloslav (1897 – 1974), malíř, na náhrobku reliéf Smutek od Karla Lidického, 3D-26

Horáková Milada, dr. (1901 – 1950), právnička, politička, popravena komunisty, symbolický hrob s bílým náhrobkem od Svazu protifašistických bojovníků, 6A-1

Horník Forscheim F. (1853 – 1902), herec Národního divadla, 11B-62

Hořejší Jindřich (1886 – 1941), básník, překladatel, 10C-91

Hostomská Anna (1907 – 1995), spisovatelka a hudební publicistka, 7A-5

Hrubín František (1910 – 1971), básník, překladatel, 11A-28

Husa Václav (1906 – 1965), prof. historie UK, 13D-24

Chalabala Zdeněk (1899 – 1962), dirigent Národního divadla, 13A-10

Chittussi Antonín (1847 – 1891), malíř, na hrobě lidový kříž z jižních Čech, 12B-39

Jablonský Boleslav (1813 – 1881), básník, překladatel, na hrobě plastika Krista od Čeňka Vosmíka, 5B-31

Janota Otakar (1898 – 1969), prof. neurologie a psychiatrie UK, 2A-24

Jareš Jaroslav (1886 – 1967), malíř, tvůrce naší vlajky, 8B-35

Jelínek Hanuš (1878 – 1944), básník, překladatel, zeť Aloise Jiráska, na hrobě portrétní busta od Karla Lidického, 12A-14

Jelínková-Jirásková Božena (1880 – 1951), malířka, dcera A. Jiráska , manželka H. Jelínka, 12A-14

Jeřábek František Věnceslav (1836 – 1893), dramatik, portrétní reliéf a kříž od Josefa Maudra, 8B-63

Jeřábek Jan (1831 – 1894), spisovatel, intendant ND, pomník podle návrhu Josefa Fanty s plastikou Ukřižování od Ladislava Šalouna, 3A-1

Jireček Josef (1825 – 1888), liter. historik, 10D-108

Kainar Josef (1917 – 1971), básník, 9A-13

Kalaš Julius (1902 – 1967), hudební skladatel, 12A-31

Kaplický Václav (1895 – 1982), spisovatel, 6H-112

Karen Bedřich (1887 – 1964), herec Národního divadla, 10A-20

Karlach Mikuláš (1831 – 1911), probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Kašpar Adolf (1877 – 1934), malíř, 10A-3

Kauniczová Eleonora (1809 – 1898), šlechtična, B. Němcová jí věnovala Babičku, 3E-35

Klátil Franta (1905 – 1972), novinář, politik, zemřel ve Washingtonu, 6A-1

Klos Elmar (1910 – 1993), filmový režisér, 9D-83

Kočí František (1821 – 1904), děkan Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Kočová Zuzana (1922 – 1988), herečka, 5CH-173

Kohout Jára (1904 – 1994), herec, komik, 7A-4

Konstantin Jan (1894 – 1965), člen opery ND, 7B-57

Kotas Jaroslav (1909 – 1981), malíř, portrétní plastika od J. Ducháčka, 6H-121

Kouřil Jaroslav (1913 – 1981), kanovník kapituly Všech svatých, profesor Cyrilo-Mětodějské bohoslovecké fak., 14-kaple

Kovařík Bohumil (1902 – 1975), kanovník Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Kovařík František (1886 – 1984), herec, 11A-27

Krajina Vladimír (1905 – 1993), botanik a politik, zemřel v Kanadě, 6A-1

Kratochvíl Josef (1850 – 1921), spisovatel, 7A-6

Kriebel Zdeněk (1911 – 1989), básník, 14-16

Krolmus Václav (1787 – 1861), kněz, amat. archeolog, 5B-8

Křička Jaroslav (1882 – 1969), hudební skladatel, 5F-101

Kuhn Josef Tapin (1801 – 1866), kněz, buditel, 13A-1

Kulda Beneš Method (1820 – 1903), sběratel moravských pohádek a pověstí, 3A-6

Kurz Vilém (1872 – 1945), klavírní pedagog, prof. pražské konzervatoře, na hrobě plastika od Lumíra Šindeláře, 6H-131

Kuzma Novotný Josef (1900 – 1967), spisovatel, 9A-18

Kühn Jan (1891 – 1958), zakladatel a sbormistr dětského pěveckého sboru, 5B-9

Langer František (1888 – 1965), spisovatel, pomník se slunečními hodinami podle návrhu Františka Tröstra, 12B-44

Laudová-Hořicová Marie (1869 – 1931), herečka Národního divadla, 9D-83

Lenz Antonín (1829 – 1901), spisovatel a probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Lev Josef (1932 – 1898), pěvec Národního divadla, 5D-41

Levý Václav (1820 – 1870), sochař, na hrobě kopie jeho vlastní sochy sv. Jakuba, 2A-28

Lhota Zdeněk (1896 – 1926), první český letec, přeletěvší kanál La Manche, 6B-37

Lhotová Augusta (1877 – 1943), malířka, 6B-37

Liebscher Adolf (1857 – 1919), malíř, 15-H

Lindner Gustav Adolf (1828 – 1887), profesor UK, 5C-21

Loukota Jakub (1859 – 1934), spisovatel, 8A-5

Macan Karel Emanuel (1858 – 1925), hudební skladatel, zakladatel slepeckého tisku, 12A-4

Mácha Karel Hynek (1810 – 1836), básník, hrob přenesen roku 1939 z Litoměřic, 10D-126

Machotka Otakar (1899 – 1970), sociolog, jeden z vůdců Květnového povstání 1945, zemřel v USA, 6A-1

Maixner Vincenc (1888 – 1946), hudební skladatel a dirigent Národního divadla, pomník podle návrhu Antonína Barvitia s reliéfem od Josefa Václava Myslbeka, 5D-51

Majerník Cyprián (1909 – 1945), malíř, na hrobě socha Smutek od Karla Lidického, 9D-103

Malásek Jiří (1927 – 1983), hudební skladatel, 11A-13

Malypetr Jan (1815 – 1899), tvůrce českého tělovýchovného názvosloví, 6D-48

Marek Antonín (1785 – 1877), buditel, kněz, na hrobě portrétní busta od Josefa Drahoňovského, 10A-23

Mařák Julius (1832 – 1899), malíř, 6B-36

Mařáková Pepa (1875 – 1907), malířka, 6B-36

Mařánek Jiří (1891 – 1959), spisovatel, 5E-73

Mašková Hana (1949 – 1972), krasobruslařka, na hrobě torzo ženského těla od Jana Štursy, 9C-64

Matuška Waldemar (1932 – 2009), zpěvák populární hudby, 11-63

Mellanová Míla (1899 – 1964), herečka, zakladatelka divadla pro mládež, 14-58

Mocker Josef (1835 – 1899), architekt, 3E-41

Mráz Ladislav (1923 – 1962), pěvec Národního divadla, 5F-92

Mucha JIří (1915 – 1991), spisovatel, syn malíře Alfonse M., 5CH-151

Muzika František (1900 – 1974), malíř, pomník podle návrhu Milana Hegara, mušle od Jana Hány, 6H-124

Muž Stanislav (1896 – 1955), pěvec Národního divadla, 11B-68

Mužík Antonín (1845 – 1877), spisovatel, 5B-30

Nebeský Václav Bolemír (1818 – 1882), básník, překladatel, busta od Josefa Strachovského, 5D-47

Nedbal Karel (1888 – 1964), dirigent a hudební skladatel, 11A-29

Neff Vladimír (1909 – 1983), spisovatel, 5D-52

Nejedlý Vít (1912 – 1945), hudební skladatel, 5D-58

Němcová Božena (1820 – 1862), spisovatelka, portrét na náhrobku od V. Seidana, reliéfní plaketa od Tomáše Seidana, 2B-12

Neruda Jan (1834 – 1891), básník, 3D-25

Nezval Vítězslav (1900 – 1958), básník, pomník podle návrhu Josefa Frágnera, portrétní busta Otakar Švec, 5D-48

Novák Karel (1891 – 1955), sochař, 11A-24

Novák Ladislav (1872 – 1946), dramatik, na hrobě socha Matka Milosrdenství od Čeňka Vosmíka, 14-29

Nowak Vilém (1886 – 1977), malíř, 2C-4

Očadlík Mirko (1904 – 1964), profesor hudební vědy UK, 7A-5

Otčenášek Jaroslav (1909 – 1972), malíř, 5B-16

Ondříček František (1857 – 1922), houslový virtuos a skladatel, portrétní busta od Otakara Španiela, 5D-44

Ostrčil Otakar (1879 – 1935), hudební skladatel, portrétní busta od Karla Lidického, 6H-136

Otava Zdeněk (1902 – 1980), sólista Národního divadla, 5A-8

Otto Jan (1841 – 1916), nakladatel, na hrobě busta od Josefa Václava Myslbeka, 14-50

Pašek Josef (1912 – 1983), probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Paur Jaroslav (1918 – 1987), malíř, 9A-24

Pecháček Vladimír (1909 – 1969), malíř, 3E-36

Pelantová Růžena (1886 – 1959), sociální a politická pracovnice, zemřela v New Yorku, 6A-1

Pelnář Josef (1872 – 1964), profesor interního lékařství UK, návrh pomníku od Františka Vahaly, sochařská výzdoba od Josef Palouše

Peroutka Ferdinand (1895 – 1978), publicista a spisovatel, řídil čs. vysílání Svobodné Evropy, zemřel v USA, VI-152

Pešek Ladislav (1906 – 1986), herec Národního divadla, 7A-45

Pešková-Švandová Eliška (1833 – 1895), herečka, 2A-13

Pichl Josef Bojislav (1813 – 1888), spisovatel a lékař, 5C-36

Podéšť Ludvík (1921 – 1968), hudební skladatel, na hrobě plastika Bílé tulipány od Vladimíra Preclíka, 8B-62

Podhorský Aleš (1900 – 1964), herec a režisér Národního divadla, 10D-108

Pokorný Karel (1891 – 1962), sochař, 3C-18

Pospíšil Jaroslav (1812 – 1889), knihtiskař a nakladatel, 8A-27

Preiss Jaroslav (1870 – 1946), národohospodář, řed. Živnostenské banky, portrétní busta od Karla Dvořáka

Preissová Gabriela (1862 – 1946), spisovatelka, 15H

Presl Jan Svatopluk (1791 – 1849), tvůrce čs. přírodovědného názvosloví, hrob sem přenesen z Olšan, 3E-34

Presl Karel Bořivoj (1794 – 1852), botanik a lékař, profesor UK, 3E-34

Průcha Jaroslav (1898 – 1963), herec Národního divadla, busta od Karla Hladíka, 6H-113

Purkyně Jan Evangelista (1787 – 1869), zakladatel experimentální fyziologie, pomník dle návrhu Jiřího Pacolda, sochařská výzdoba Antonín Popp, 5D-59

Purkyně Karel (1834 – 1868), malíř, 1A-28

Quis Ladislav (1846 – 1913), básník, portrétní plaketa od R. Čermáka, 12B-52

Rada Vlastimil (1895 – 1962), malíř, náhrobek podle návrhu Otto Rothmayera, 9D-87

Rajská-Turnovská Anna (1822 – 1903), herečka, matka osmi dětí J. K. Tyla, 10C-75

Ráž Vladimír (1923 – 2000), herec Národního divadla, 11a-17

Rieger Bohuslav (1857 – 1907), profesor právnické fakulty UK, 14-10

Rieger František Ladislav (1818 – 1903), politik, zeť Františka Palackého, 14-10

Rieger Ladislav Svante (1916 – 1963), doktor matematicko-fyzikálních věd, 14-10

Roland František (1888 – 1967), herec Národního divadla, 6D-55

Rosůlek Jan (1900 – 1990), administrátor u sv. Michala v Podolí, 15-jeptišky

Rosůlková Marie (1901 – 1993), herečka, jeptišky-střed, v hrobce sester řádu Voršilek

Ruffer Vojtěch (1790 – 1870), historik Vyšehradu a probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Rybářová Jana (1936 – 1957), filmová herečka, zemřela sebevraždou, na hrobě plastika Zamyšlená od Jana Hány, 5H-141

Rypka Jan (1886 – 1968), profesor orientalistiky na UK, 10D-124

Řanda Čestmír (1923 – 1986), herec Divadla na Vinohradech, 10D-129

Sedláček Alois (1852 – 1922), herec Národního divadla, 10B-33

Sedláčková Anna (1887 – 1967), herečka Národního divadla, 10B-33

Sedláčková Marcella (1926 – 1969), herečka, 10B-33

Seeling Bernard Otto (1850 – 1895), sochař, 3D-22

Sequens František (1836 – 1896), malíř, 8A-28

Sekera Josef (1897 – 1972), spisovatel, 8A-12

Servít Zdeněk (1913 – 1986), profesor fyziologie UK, 10B-48

Scheinpflugová Olga (1902 – 1968), herečka Národního divadla, manželka Karla Čapka, 12B-47

Schwarzová Žofie (1854 – 1902), dcera Bedřicha Smetany, 7B-95

Schwarzenberg Vladimír M. A. (1909 – 1969), malíř, 3E-36

Schulz Josef (1840 – 1917), architekt, 15G

Skácelík František (1873 – 1944), spisovatel, 7B-83

Skopec Jindřich (1873 – 1924), archivář, 5A-1

Slavík Josef (1806 – 1833), houslový virtuos, 9D-97

Slavíková-Jordanová Anna (1877 – 1948), sopranistka Národního divadla, 7A-8

Smetáček Václav (1906 – 1986), dirigent, 7A-28

Smetana Bedřich (1824 – 1884), hudební skladatel, návrh pomníku od Josefa Fanty, C5-40

Srb Vladimír (1856 – 1916), primátor hl. m. Prahy, 15H

Srb-Debrnov Josef (1836 – 1904), hudebník, 11B-74

Srbová-Lužická Anna (1836 – 1920), spisovatelka, 15h

Stašek Bohumil (1886 – 1948), politik, probošt Vyšehradské kapituly, 6B-32

Strakatý Jan (1833 – 1891), herec, předseda Čs. divadelních ochotníků, 10C-72

Strakatý Karel (1804 – 1868), pěvec, první interpret písně Kde domov můj, 10C-72

Strnadel Josef (1912 – 1986), spisovatel, 10D-144

Stříž Antonín (1888 – 1960), překladatel, kanovník Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Stupka František (1879 – 1965), dirigent České filharmonie, busta od Karla Otáhala, 11B-69

Suchánková-Mlynářová Anna (1888 – 1969), herečka Národního divadla, 14-45

Sucharda Stanislav (1866 – 1916), sochař, plastika vlastní, návrh pomníku od J. Machoně, 7A-3

Suk Josef (1929-2011), český houslista, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka

Svátek Josef (1835 – 1897), spisovatel a historik, 8A-29

Svoboda Ludvík (1903 – 1977), profesor klasické filologie UK, 6H-107

Svobodová Blanka (1911 – 1960), emeritní členka opery Národního divadla, 6H-126

Svojsík Alois (1875 – 1917), cestovatel, 15G

Svojsík Antonín B. (1876 – 1938), zakladatel československého skautingu, busta od J. Ducháčka, 15G

Svojsík Gustav Armin (1879 – 1940), operní pěvec, 15G

Svolinský Karel (1896 – 1986), malíř, 5D-41

Svozilová-Votrubová Světla (1906 – 1970), herečka Divadla na Vinohradech, 8A-3

Sychra Vladimír (1903 – 1963), malíř, pomník Noc od Josefa Wagnera, 13B-15

Šak Vladislav (1894 – 1977), dirigent a skladatel, 14-4

Šalda Ludvík (1887 – 1961), kamenosochař, portrétní reliéf od Bohumila Kafky, 6B-41

Šámal Přemysl (1867 – 1941), kancléř prez. Masaryka a Beneše, hlava odbojové organizace Politické ústředí, zahynul v berlínském vězení, 10A-2

Šebek Václav (1901 – 1980), lékař a porodník, 13A-2

Šíma Josef (1889 – 1970), papežský prelát, 6A-3

Šindler Valentin (1885 – 1957), herec – stréček Křópal, 15E

Šittler Eduard (1864 – 1932), archeolog, historik umění, kanovník Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Škarda Jakub (1818 – 1894), právník, intendant Národního divadla, náhrobek a alegorické sochy od Antonína Poppa, 14-11

Škoda Jan Karel (1810 – 1876), spisovatel, pedagog, 5B-29

Šmeral Vladimír (1903 – 1982), herec Divadla na Vinohradech, 11A-15

Španiel Otakar (1881 – 1955), sochař a medailér, na náhrobku vlastní medaile s portrétem ženské hlavy, 3D-27

Šrámková Helena (1883 – 1974), malířka, 11A-30

Štěpán Václav (1889 – 1944), klavírista, skladatel, 6H-131

Štěpánek František (1912 – 1982), čestný předseda spolku Vltavan Praha, 5CH-145

Štěpánová-Kurzová Ilona (1899 – 1975), klavíristka, 6H-131

Štulc Václav (1814 – 1887), básník, překladatel, probošt Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Švabinský Max (1873 – 1962), malíř, busta od Jana Štursy, 3C-19

Švanda ze Semčic Pavel (1825 – 1891), herec, zakladatel Švandovy arény, 2A-16

Tadra Ferdinand (1844 – 1910), historik, 15C

Taub Valtr (1907 – 1982), herec, 12B-40

Teige Josef (1862 – 1921), archivář a historik, 14-12

Teige Karel (1891 – 1965), profesor teoretické fyziky UK, 14-12

Teige Karel (1900 – 1951), spisovatel, kritik a teoretik umění, syn Josefa T., 14-12

Teigová Helena (1902 – 1986), překladatelka, manželka Karla T., 14-12

Tetauer František (1903 – 1054), spisovatel, 11B-64

Thein Hanuš (1904 – 1974), režisér a sólista opery Národního divadla, 6H-114

Toman Josef (1899 – 1977), spisovatel, nyní hrob Vlastimila, 12A-21

Träger Josef (1904 – 1968), herec a divadelní kritik, 8A-24

Tröster František (1904 – 1968), scénograf, na hrobě plastika z řeckého písmene omega od B. Hanáka, 7A-23

Třebízský Václav Beneš (1849 – 1884), spisovatel, pomník Žal od Františka Bílka, 5B-32

Turnovský Josef Ladislav (1838 – 1901), spisovatel a herec, spolupracovník J. K. Tyla, 10C-75

Tylová Eliška (1850 – 1907), herečka, dcera J. K. Tyla, 10C-75

Urban František (1868 – 1919), malíř, 11B-54

Urbanová-Zahradnická Marie (1868 – 1945), malířka, 11B-54

Vacek Karel (1902 – 1982), hudební skladatel, 1A-22

Vajs Josef (1865 – 1959), profesor slovanské filologie UK, 5B

Vajs Václav (1882 – 1948), spisovatel, děkan u sv. Jana na Skalce, 6H-109

Vaníček Bedřich (1885 – 1955), malíř, 7B-96

Vašata Rudolf Leo (1888 – 1953), hudební skladatel, 9D-106

Vávra Antonín (1847 – 1932), tenorista Národního divadla, 1A-18

Vávra Bohumil (1888 – 1968), herec, 2A-18

Vávra Jaroslav (1895 – 1960), herec Městských divadel pražských, 2A-18

Vávra Josef (1838 – 1912), spisovatel, 8A-12

Vávra Karel (1884 – 1931), herec a režisér Městských divadel pražských, 2A-18

Vávra Vincenc (1828 – 1873), starosta města Vinohrad, 2A-18

Vávrová Anna (1884 – 1970), sólistka Národního divadla, 2A-18

Vinařický Karel (1803 – 1869), spisovatel, básník, překladatel, kanovník Vyšehradské kapituly, 14-kaple

Vobišová Karla (1887 – 1961), sochařka, 6A-8

Vojtíšek Václav (1883 – 1974), profesor UK, archivář hl. m. Prahy, portrétní medailon na hrobě od K. Šejnosta, 11A-35

Vomáčka Boleslav (1887 – 1965), hudební skladatel, portrétní busta od L. Pichla, 6H-130

Vopravil Jaroslav St. (1917 – 1977), redaktor a spisovatel, předseda spolku Vltavan Praha, 5F-102

Vraštil Josef (1878 – 1944), historik a překladatel, člen Tovaryšstva Ježíšova, 5B-26

Vycpálek Ladislav (1885 – 1969), hudební skladatel, busta od Karla Lidického, 12A-24

Vydra Václav (1876 – 1953), herec a ředitel Národního divadla, busta od Karla Dvořáka, 7A-14

Wiehl Antonín (1846 – 1910), architekt, pomník a reliéf Madony od A. Wiehla, 14-13

Wiesner Richard (1900 – 1972), malíř, plastika ženy od Josefa Wagnera

Wollmann Frank (1888 – 1969), slavista, 6H-106

Zábranský Adolf (1909 – 1981), malíř, 5F-107

Záhorský Bohuš (1906 – 1980), herec Osvobozeneckého divadla a Národního divadla, manžel Vlasty Fabianové, 5D-53

Zákrejs František (1839 – 1907), spisovatel, literární kritik, 12A-12

Zálešák František (1890 – 1941), sochař, 10B-30

Zálešák Štěpán (1874 – 1945), sochař, plastika na biblický motiv od Š. Zálešáka, 9C-81a

Závada Vilém (1905 – 1982), básník, 6E-66

Zenkl Petr (1884 – 1975), politik, primátor hl. m. Prahy a místopředseda vlády, zemřel v USA, 6A-1

Zikmund František (1893 – 1955), malíř, portrétní busta L. Pichl, 6H-112

Zvěřina Josef (1913 – 1990), katolický publicista, čestný děkan, teologické fakulty UK, 15-jeptišky

          Vyšehradský hřbitov je majetkem města. 25. 6. 1999 byl odhalen Pomník českým hercům, společný hrob herců bez rodin. Péčí Společnosti přátel kultury slova, která sehnala peníze na zbudování pomníku, a péčí přítele Vlasty Fabianové pana Milana Berana, který zakoupil a věnoval místo v blízkosti hlavního vchodu na hřbitov, mohl vzniknout pomník, který byl bezplatně předán do péče Herecké asociace. Architektonické řešení hrobky navrhl ing. arch. Vladimír Rybák a její výtvarnou podobu ztvárnil ak. sochař Jan Pichl. Pomník vysoký 2,2 m je z šedohnědé žuly. Na vrcholu je umístěn bronzový kříž, část divadelní opony a dvě masky jako symbol divadla. Hrobka s dvěma kójemi pro 15 uren je zakryta deskami, na kterých se zlatým písmem vyrývají jména pohřbených. Jako první sem byla v roce 1999 uložena herečka Vlasta Fabianová (1912 – 1991) a v roce 2000 herečka a zpěvačka Ljuba Hermanová (1913 – 1996). Dále pak:

Zdeněk Dítě (1920 – 2001), herec

Karel Vlach (1911 – 1986), dirigent

Dagmar Sedláčková (1927 – 2004), herečka

Drahomíra Tikalová (1915 – 1997), sopranistka

Zuzana Navarová (1959 – 2001), zpěvačka

Zita Kabátová (1913 – 2012), herečka

V oddělení, pro veřejnost nepřístupné části hřbitova, jsou hroby řádových sester voršilek, bartolomějek, redemptoristek.